Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<129r–130r130v–131v132r–133r133v–134v135r–136r136v–137v138r–139r139v–140v141r–142r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[135r]číslo strany rukopisuučinil?“ Hospodyně vece: „Toť on lže v své hrdlo, při našíť on dceři neležal, neb sem já sama při ní vždycky ležala. Neb jak sem k ní přilehla, od té chvíle sem žádného snu neučinila a tys pravý blázen, že ty jemu toho věřieš. A tak se užíráte s večera, že potom celú noc sem i tam ve snách v uotrapách chodíte rovně jako jiná hovada, sami sebe neznajíc. I zdá se vám, že velmi divné věci jednáte. Jest div, že pro vaše přílišné ožíranie sami sobě hrdel nestrkáte. I co tento u tebe dělá, proč on s svým tovaryšem neleží?“ A když tomu porozuměl ten, s kterýmž hospodyně ležala, paní za opatrnú ženu pokládal, že dceři své, tudiež i svú hanbu přikryti uměla, hned na svého tovaryše zavolal a řekl k němu: „Všakť sem mnohokrát pravil, [135v]číslo strany rukopisuaby v noci sem i tam nechodil a ve snách nevstával, a proto toho obrátiti nemohu, ty vždy chceš křivé rozprávky vypravovati, kteréžť někdy dosti nešťastnú chvíli tobě přinésti mohú. Poď sem do svého lože, by tě zimnice ztřásla!“ A když hospodář toho hostě řeči i také své ženy porozuměl, bez pochybnosti mněl a věřil jest tovaryši tomu, že jest jemu pravdu pověděl, že tovaryš jeho ve snách ty věci mluvil jest. A hned, vzav jej za rameno, jím dobře zaviklav, volal na něho a k němu řekl: „Buřivoji, vstaň zhuoru a jdi na své lože!“ Ten dobrý mladý tovaryš, kterýž všecky ty řeči a slova, což bylo od paní i jeho tovaryše mluveno, k sobě byl přijal, podle toho činil sobě, jako by rovně se ze sna probudil a jako by se jemu [136r]číslo strany rukopisu[93]„jemu“ se na začátku stránky opakuje snílo. Hned jiná slova počal mluviti, jako když se ze sna probudí, kto rád tak činí. Čemuž se hospodář uradoval velmi, neb se ptal ten jistý mládenec, již li jest den, že tak velmi křičí. Kterémuž jeho tovaryš odpověděl: „Ano, jest den, ale v Zadní Indii, poď sem jediné ke mně na lože!“ A on vstav od hospodáře, k svému tovaryši šel jest spat, a vtom den přišel. Hospodář každého svého počal buditi, a ta dva dobrá mladá tovaryše, s hospodářem počet učinivše, na své koně vosedlavše, potom ještě slušné snídaní s hospodářem učinivše, na své koně vsedavše do města jeli, těm přeběhlým věcem velmi rádi jsúce, toho velikú radost měli. A potom jiných cest k tomu hledali, s tú pěknú děvečkú sjednavše se, kde by se potom scházeti měli spolu. A dcera ma[136v]číslo strany rukopisuteři

X
93„jemu“ se na začátku stránky opakuje
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).