Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[131v]číslo strany rukopisuvyjeli. Až do temné noci okolo sem i tam jezdivše, potom jako by od jiného města jeli, takže již dobře na dvě hodině na noc bylo, když sú k toho dobrého muže k domu přijeli tu, kdež ta panna pěkná byla, počavše tlouci na dveře, volali. Hospodář uslyšav to, kterýž jich obú dobrý přítel byl, hned otevřel. Kterémužto panny té frejieř řekl: „Příteli dobrý, sám znamenaj, že jest potřebí, aby nás u sebe tuto noc přechoval, neb jsme velmi pozdě přijeli a již nemuožem do města. Protož měj s námi tuto noc strpenie, nebť nemuožem dále jeti.“ Ten dobrý chudý hospodář otpověděl: „Však dobře víte a znáte, že v svém domu dosti úzce a chudě sem a zvlášť takové hosti jako jste vy[92]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje text „nemám kde“ přechovati. A přesto, poněvadž dále nemuožete jeti, chci vám rád podlé své možnosti [132r]číslo strany rukopisuučiniti.“ Ta dva hned s svých koní ssedavše, do domu vešli a své koně, jakž najlépe mohli, postavili. Potom po nedlúhé chvíli s hospodářem za stuol usedše i jedli. A když bylo po jídle, hospodář nemaje nic viec v svém domu nežli jednu komoru dosti malú a těsnú, v níž tři lože byly a všecky tři jednak jedno druhého dotýkalo pro těsnost komory, takže ledva mezi ložemi těmi mohl člověk projíti. Z těch tří loží hospodář najlepší lože přistrojiti dal pro své hosti, ty dobrá dva druhy na ně uvedl jest. A druhého lože pro svú dceru nechal jest, na třetím sám s ženú ležal jest. A každý když již na svém loži leželi, ti dva tovaryše činili se, jako by velmi tvrdě spali, však jest toho nebylo. A vtom hospodyně také spat šla, kolébku s dítětem podlé lože svého postavivši, i lehla. A tak [132v]číslo strany rukopisupo vší komoře velmi ticho bylo, že vtom hospodář i s hospodyní zesnuli. A v té chvíli té panny frejieř velmi tiše vstav, ku panně se na její lože položil; kterýž ot ní – ačkoli velmi u veliké péči a v straších byla – s velikú radostí přivítán byl. Kdež nevelmi dlúho spolu jsúce, oba spolu jeden od druhého takové milosti, radost i žádost přijali sú, čehož sú obapolně od dávní chvíle dojíti žádali. A když sú dobrý čas v takové lásce spolu leželi, událo se, že kočka v domě byla nětco překotila. Kdež hospodyně procítivši, potmě vstavši, naději majúci a bojéci se, že by jí snad máslo aneb mléko překoceno bylo, šla jest na to místo, kdež se jí zdálo, že jest jí se to překocenie stalo, chtieci to opatřiti. A v tom druhý tovaryš, ne té panny frejieř, na potřebu životní vstáti musil, který,

X
92Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje text „nemám kde“
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).