Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

nikdíž tu býti nechtěli,

kdež sú tito veselé měli,

neb jiných přitom nebylo,

než kohož sobě Štěstí zvolilo.

Všichni jeho vyvolení,

muží, ženy, k tomu panny i paní,

tiť sú u veselí vždy byli,

kteříž se Štěstí dobře líbili.

Tu jest bylo bohatství mnoho,

krásy, mladosti, radosti i všeho toho,

což k tomu přísluší, krátce mluvíce,

leč královstvie božieho nebylo třeba více.

A tak ještě i podnes bývá,

ktož na tom dvoře přebývá.

O tom chci přestati psaní svého,

neb toho v světě nenie žádného,

kto by to mohl krátce vymluviti,

jaké při Štěstí muož veselé býti.

Zvlášť kteříž mu milí na jeho dvoře,

tiť nepoznávají žádného hoře,

než dokudž jest duše v jich tele,

majíť nad zbytky veselé.

A když již Štěstí stáro bylo,

to jest konečně zvěděti chtělo,

kto jest jeho a kto nenie –

a sedíce u velikém myšlenie,

tu se tak probudilo z toho

praviec, že jich jest velmi mnoho,

kteřížto pod něj slušejí,

ale však ne všichni sobě rozomějí.

I protož je chce rád viděti

všecky, což jest jich koli, i jich děti.

A hned káže sněm volati,

všem písařóm přikázati,

aby chutně listy psali,

po všem světě je rozeslali.

A tak aby bylo napsáno,

zvláště každému přikázáno,

aby se všichni rychle sjeli

a o tom aby všichni věděli.

Pak ktož by na čem neměl jeti,

aby šel, ktož chce od Štěstí milosti dojíti,

že jich všech za to žádá

a s nimi pilně mluviti má,

takže všichni budú slyšeti,

bohatí, chudí, mladí, staří i děti,

a koho při čem chce zuostaviti,

že toho nechce před nimi zatajiti,

co jest umyslil a na tom zuostal v radě,

že poví každému, chudému, bohatému i babě.

Tužť poslové ruozno jeli

a druzí pěšky běžali.

Kohožkoli došlo toto psanie,

hned každý jel, a to bez meškánie.

Jedni šli a druzí se vezli,

nemohli li sú jíti, ale čtvermicí lezli.

Všichni k tomu pospíchali,

mladí, staří, velicí i také malí –

leč by nemohl pro nemoc neb pro chudobu –

každý byl na tom sněmu v tu dobu.

A několik mnoho let k tomu jeli,

neb tu všickni byli chtěli.

Proto pan Štěstí nikdy neprázdnilo,

ale vždy předse své věci pósobilo,

to, což jest za obyčej mělo,

i co ono kolivěk míti chtělo.

[…]text doplněný editorem[32]chybějící folia 19 bis r, 19 bis v, 19 ter r, 19 ter v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 10 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).