Slovútné opatrnosti panům, jeho velebnosti císařské rychtáři, purkmistru, radě i starším obecním města Domažlic, panům přátelům a dobrodincům mně laskavě příznivým; milost a pokoj i požehnání od Boha Otce.

Slovútné opatrnosti páni, přátelé milí, viděti ráčíte, jaké k nám Buoh zázračné poselství učiniti ráčil skrze velikou a hroznou kométu, kterúž nad hlavami našimi postavil, jednaje s námi o veliké a znamenité věci, totižto o hříchy a nepravosti naše, z kterýchž nás viní a pro ně vypovídá nám všelikou lásku a přátelství, hrozíc otevřenými a velmi velikými ranami, jestliže ho v tom nespokojíme, to jest, nebudeme-li všickni z těch hříchův pokání činiti a budoucích se varovati, že zahynouti musíme. Kteréhožto poselství ačkoli sobě lid zhovadilý málo váží a k tomu nepospíchá, aby to učiniti měl, čehož tu Buoh žádá a oč k nám to poselství učinil, než předce svým obyčejem živ jest, jako by mu do toho nic nebylo. Nápodobně jako onen lid za času Noe, pro kterýž Buoh potopou shladil první svět, a nynějšímu co učiní pro tento lid, on sám ví. Nebo hrozí skrze proroka přísně, takto řka: Běda vám, kteříž vstáváte rá[A2v]číslo strany rukopisuno