mezi urozenými lidmi. A tak doňudž bratřie v jednotě a v svornosti přebývají, poctivějie mohú svój řád vésti než každý sám. A jsú li pak robotní lidé, ti učiňte, jakož chtie. A jsú li pak kupci, těch lepšé rozdělenie než spolu bytie. A to proto, aby jednoho nesčestím jiní netrpěli a neztratili. A mátě jich žádá li se opět vdáti, nemúdře činí, ale radějši aby na hřiechy své plakala. Pakli jsúc stará, pojme mladého, kterýžto ne ji, ale statek její pojal jest, a potom spolu budú plačtivý chléb jiesti a nikdy veselé, než vždy žehránie s obú stranú budú mieti.
O nesčestí a sčestí
Die snad někto, když sčestie nebude, co mi platna pilnost a rozum hospodářstvie? Slyš, nemúdré sem vídal, ani opúštějí pilnost a řád hospodářstvie a potom se nesčestím vymlúvají, když nedbáním v škodu upadnú. A protož budeš li naučenie a pilnost hospodářstvie zachovávati, řiedko na sčestí budeš žalovati. Řiedko pilnost z nesčestím spojíš a ještě tiež nepilnost a nedbánie ot nesčestie rozdělíš. Neb čeká léní, aby mu buoh dal, a sám nechce dělati a buoh přikázal, aby každý bděl a pilen byl vedlé řádu svého, svých věcí. Protož ty pilen buď a lehkost utracenie s těžkostí dobývanie važ a měř.
O dědině
Pomni, máš li dědinu, móž liť býti, učiň z toho lúku, pakliť móž býti, učiň chmelnici, a nadto raději štěpnici. Ale rybník muož liť býti, měj nade všecko raději jiné.
Co máš činiti za času
Itemcizojazyčný text pomni, aby všecky věci činil za času, neb ktož čemu čas mine, těžko jej kto postihne, ktož pro lenost čas zmešká, těžko jeho zase dočeká. Den za dnem oddálé, v tomť jeho pilní lidé nechválé.
Komu co dieš
Již jiné věci vieš, také pomni na to, komu co dieš, to pilně zdržeti, chceš li slovo poctivé o sobě jmieti.
