[242r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcevěř!“ Mc5,37 A nedopusti nižádnému po sobě jíti, jediné Petrovi a Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu. Mc5,38 I přijidechu v dóm kniežete a uzře hluk plačíce a nařiekajície mnoho. Mc5,39 A všed vece jim: „Co se mútíte a pláčete? Dievka nenie mrtva, ale spíť.“ Mc5,40 I posmieváchu se jemu. Ale on vymetav všecky, přije k sobě otce a máteř dievky i ty, jenž s ním biechu, i vjidechu, ktežto bieše dievka ležéc. Mc5,41 A drže ruku dievky, vece jí: „Tabita kumi!“, jenž se vykládá: „Děvečko, tobě pravi, vstaň!“ Mc5,42 A ihned vstala jest děvečka [a chodila]text doplněný editorem[90]a chodila] et ambulabat lat. a bieše ve dvanádsti letech. I diviechu se divem převelikým. Mc5,43 A přikázal jim pilně, aby toho ižádný nevěděl, i káza dáti jí jiesti.

Kapitola VI.

Mc6,1 A ihned Ježíš[91]ihned Ježíš] egressus lat. odtud odjide do své vlasti i jidechu po něm učedlníci jeho. Mc6,2 A když by v sobotu, poče v škole učiti, a mnozí poslúchajíce jeho, diviechu se v učení jeho řkúce: „Odkud tomuto tyto všecky věci? A která jest múdrost, ješto jest dána jemu, a moci takové, jenž skrzě ruce jeho dějí se? Mc6,3 Však tento jest tesař, syn Marije, bratr Jakubóv a Jozefóv a Judy a[92]Judy a] Iuda rkp. Šimonóv. [Však i]text doplněný editorem[93]Však i] nonne et lat., sestry jeho s námi jsú.“ I horšiechu se nad ním. Mc6,4 I vece jim, že nenie prorok beze cti, jedné [u]text doplněný editorem[94]u] in lat. vlasti své a mezi přirozenými svými a v domu svém. Mc6,5 I nemože tu žádné moci učiniti, jediné málo nemocných vloživ rucě uzdravi Mc6,6 a divieše se pro nevěru jich. I obcházieše kastely vókol uče.

Mc6,7 A svola[95]svola] vocavit lat., convocavit var. dvanádct a poče je posielati po dvú a dáváše jim moc nad duchy nečistými. Mc6,8 A přikáza jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné metlu toliko: ne tobolky, ne chleba, ne [b]označení sloupcena pasu mědi, Mc6,9 ale obuté[96]obuté] obugte ſie rkp. v štibaly[97]štibaly] ſtibaly rkp., ſ- radováno, a aby neobláčili se ve dvě sukni. Mc6,10 I pravieše jim: „Kamž koli vejdete do domu, tu ostaňte, dokud nevýdete odtud. Mc6,11 A kto koli nepřijal by[98]by] + vos lat. ani uslyšal by vás, vyjdúce odtud vyraztež prach z svých noh na svědectvie jim.“ Mc6,12 A vyšedše kázáchu, aby činili pokánie, Mc6,13 a diábelstvie mnohá vymítáchu a mazáchu olejem mnohé neduživé, i býváchu uzdraveni[99]býváchu uzdraveni] sanabant lat., sanabantur var..

Mc6,14 I uslyše Herodes král, že zjevilo se jméno jeho (to jest Ježíšovo[100]to jest Ježíšovo] to geſt gorkp., navíc oproti lat.), i vece, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož dějí se divové skrze něho. Mc6,15 A jiní praviechu, že Eliáš jest, ale jiní praviechu, že prorok jest, aneb jakožto jeden z prorokóv. Mc6,16 To[101]To] Tu rkp. uslyšav Erodes, vece: „Jana, jehož sem já sťal, onť jest z mrtvých vstal.“ Mc6,17 Neb Herodes poslal jest a jal jest Jana a okoval ho v žaláři pro[102]pro] + Herodiadem lat. ženu bratra svého Filipa, neb ji bieše pojal. Mc6,18 Neb pravieše Jan Herodesovi: „Neslušie tobě mieti ženy bratra tvého.“ Mc6,19 A Erodias lest skládáše proti němu a chtieše zabiti ho, i nemožieše. Mc6,20 Ale Herodes[103]Herodes] herode rkp. ubáváše se Jana, věda ho muže spravedlivého a svatého, i ostřieháše ho. A slyše jej, mnohé věci činieše a rád jeho poslúcháše. Mc6,21 A když se den pohodlný přihodi, Erodes své narozenie pamatuje[104]pamatuje] navíc oproti lat. večeři učini kniežatóm a vladařóm a prvním z Kalilee. Mc6,22 A když vjide dcera té jisté Erodiadis a skákáše a líbieše se Erodesovi i spolusedícím, vece král děvečce: „Pros ode mne, co chceš, a dám tobě.“ Mc6,23 I přisěže jí, že co kolivěk poprosíš, dám tobě, ač polovici králevstvie mého. Mc6,24 A ona když vyjide, vece mateři své: „Co budu prositi?“ A ona