[153v]číslo strany rukopisuA ty tepeš i uzdravuješ, mrtvíš i živíš a nikdy nenie, kto by mohl utéci ruce tvé. Ohlášejte slavně hospodina, synové izdrahelští[ag]izdrahelští] yzdrahelſſtie, a před všelikými národy chvalte jeho! Neb proto jest vás mezi rozličné lidi rosul i rozpuosobil, abyšte vy rozpravovali veliké divy jeho a jiné tomu učili, že nenie jiný buoh všemohúcí[ah]všemohúcí] wſſemohuczie kromě něho. On nás na čas pokázal pro našě hřiechy a on jest náš spasitel pro své svaté milosrdenstvie. Obraťte se tehda hřiešníci, plodiec spravedlnost před hospodinem s tú nadějí, že s vámi učiní milost. A já i duše má v něm se bude veseliti. Jeruzaléme[ai]Jeruzaléme] Geruzalemie, město božie, pokázal tebe i potrestal hospodin v skutciech rukú tvú! Poznaj od boha […]text doplněný editorem všeho světa, aby opět obnovil a vzdělal tobě stánek tvój a otevzel[75]otevzel: otewzel[76] zjevně zkomolený zápis slova k tobě […]text doplněný editorem všech vlastí země a budú se tobě klaněti. Rozliční národové zdaleka k tobě přijdú nesúce dary, budú sě tobě {buohu modliti}marginální přípisek soudobou rukou a v zemi tvú svatost velikú mieti budú[aj]budú] budem a veliké jmě vzývati budú. Kteříž tě potupí, zlořečeni budú, kteříž tě vzývají, blahoslaveni budú. A ty se budeš radovati v svých svatých, nebo všickni budú požehnánie a sberú sě k hospodinu. [154r]číslo strany rukopisuBlaženi sú všickni, ješto tě milují a tvému se pokoji radují. Duše má, požehnaj hospodina, neb jest zprostil hospodin město své Jeruzalém ze všech truchlostí jeho. A blaženi budú, zuostane li co mého plemene, aby viděli oslavenie jeruzalémského města. Brány jeruzalémské dělány budú z zafíra a z smaragdu a z drahého kamenie a všecka obcházenie[77]obcházenie: obchazenie zdí jeho z kamenie sktvúcieho a čistého, ulice jeho prostřeny[ak]prostřeny] proſtrzenie budú a po ulicéch jeho zpieváno bude aleluja. Požehnaný jest hospodin, jenžto jeho jest povýšil, aby jeho kralovánie bylo nad nimi věky věkoma.‘“

Tu[al]Tu] TTu sú se skonaly svatého Tobiáše všecky řeči. A od toho času, jak[am]jak] gest mu zrak navrátil, byl živ dvě a čtyřidceti let a dočekal, že viděl vnuky synuov svých. A když[78]následuje písařem přeškrtaný text dokonal života svého dvě stě let, skonal i pochován s velikú ctí v tom městě, ješto slóve Ninive. Ale prvé než skonal, povolal k sobě syna svého Tobiáše a jeho sedm synuov, mladých svých vnúčat, i promluvil k nim a řka: „Vězte to, blízkoť jest zahlazenie města Ninive, nebť jest vyobco[154v]číslo strany rukopisuváno