[69v]číslo strany rukopisuaneb prostřednicí žákovstva a osad učinil.

Na tomto miestě káže jemu siesti na stolici arcibiskup, řka: A na té královské stolici potvrď tebe buoh a v království věčném s sebú kralovati kaž Ježíš Kristus, pán náš, král králóv, pán panujících. Jenž s tebú živ jest v jednotě ducha svatého buoh na věky věkóv. Amen.

Tehdy dá jim mír s celováním. Všechen pak žákovský zbor, takému zprávci raduje se, zvučící chválu a vysokým hlasem mužským zpievati budú: Tě boha chválíme. A obec pak: Hospodine, pomiluj ny.

Slib a vyznávanie královo před stolicí, před bohem a před lidem i žákovstvem: Vyznávám a slibuji před bohem i anděly jeho nynie i potom viec zákon a spravedlnost i pokoj svaté cierkve a lidu mně poddanému podlé moci a vědomie zachovati a činiti, s zachováním milosrdného vzezřenie, jakožto z radú věrných[db]věrných] wiernys našich najlépe nalézti moci budeme, a biskupóm kostelóv božích duostojnú a řádnú čest ukazovati, a to což od ciesařóv, od králóv kostelóm jim poručeným dáno neb navráceno jest, bez porušenie zachovati, opatóm a hrabiem i nádobám kostelním [70r]číslo strany rukopisupodobnú čest podlé rady věrných našich činiti. Amen.

Řád na požehnánie králové, kterúžto mají světiti ihned, když skoná svěcenie královo, tiemto činem. Ihned korunováše jeho, a ji když požehnati a korunovati káže, tehdy prostovlasá a s okrytú hlavú dvěma biskupoma bude dovedena před oltář, a tu položéci se před oltářem, má se modliti. Kterážto od biskupóv zdvižena s modlitby, má opět hlavy pokloniti. To učiniece, arcibiskup die tuto modlitbu: Všemohúcí, věčný bože, studnice a počátku všie dobroty, jenž ženského národu křehkosti nikterakéž nezamietaje protivíš se, ale milostivě přijímaje radějí zvoluješ, a jenž mdlé světa zvoluje, silné všeliké pohanětis umyslil, jenž také věčné