biskupovi poslal, u něhožto sě bieše veliký sbor lidu sebral, čakajíce Ježíše. A když jeho svázána povedú, za ním z daleka svatý Petr jdieše a čakajě skonánie, točíš pustie li ho, čili na smrt odsúdie. A když svatý Petr s jinými v dóm vnide, inhed ho jedna dievka utkavši i vecě: „Zajisté tento s Ježíšem z Nazareta bieše.“ Svatý Petr počě věrovati a řka: „Neznaji toho člověka.“ Po maléj chvíli ti, ješto stáchu u ohně, počěchu toho potvrzovati a řkúce: „Zajisté ty jsi jeden z Ježíšových učenníkóv. Tvá řeč, ta tě pronášie, vidímy, ež jsi z Galilejské vlasti.“ Tehda svatý Petr počě věrovati i přísahati a řka: „Neznaji toho člověka.“ A v ten čas kokot zapěl.
V ta doba Ježíš na svatého Petra vezřěl. Kaké jest to bylo vezřěnie, tělesné li, čili duchovné? O tom svatý Augustin píše v knihách, v svatých Čtení sjednání, ež bylo vezřěnie duchovnie. Jakž brzo kokot zapěl, tak inhed milost vláščie Jezukristova jemu v srdce tanula. Tu inhed svatý Petr zpomenul na Ježíšova slova, ež třikrát Jezu Krista zapřěl, neb jakž bieše jemu na večeři řekl Ježíš: „Prvé než kokot zapěje, třikrát mne zapříš.“ V tu dobu svatý Petr z domu vyšed i počě horcě plakati. Proč sě jest to přihodilo tak, ež jest třikrát zapřěl? To jest pro jeho trojie k Ježíšovi promluvenie. Prvé bylo, jakžto svatý Jan ve Čtení píše: „Otázal svatý Petr Ježíše: Hospodo, kam jdeš, točíš kam chceš jíti? K němuž Ježíš řekl: Kam já jdu, tam ty nynie nemóžeš po mně jíti, ale pójdeš potom. Tu jest drzě svatý Petr promluvil a řka: Proč bych nynie nemohl po tobě jíti? A já svój
