i přěd tebú, a juž nejsem dóstojen vzývati sě synem tvým, učiň mě jako jednoho z tvých mzdářóv. To sobě pomysliv, vstav k uotci sě vrátil. A když ješče podál bieše, zazřěl jeho otec i rozešlo jeho milosrdie, slitovav sě nad ním, přiběh chvátil sě jemu hrdla i pocěloval jeho. K němužto ten syn vecě: Otče, shřěšil sem v nebe i přěd tebú, točíš proti tobě, a nejsem dóstojen vzývati sě synem tvým. Tehdy otec vecě k sluhám svým: Spěšně přineste jemu štólu prvú, točíš rúcho poctivé, oblectež jeho a vzdějte jemu prsten na ruku jeho a obuv na nohy jeho a přivedúc telec tučný zabítež, jězmyž a kvasmy. Neb ten syn mój umřěl byl, i ožíl, zahynul byl, i jest nalezen. Tehdy počechu spolu všickni kvasiti. A v tu dobu syn stařejší bieše v rolí. A když přišed, přiblížil sě k domovi, uslyšal rozličné hudby zvuky. Pozvav k sobě jednoho z služebníkóv i otázal jeho, co by sě to dálo. A ten jemu vecě: Bratr tvój přišel, i zabil jest otec tvój telec tučný, ež sě k němu v zdraví vrátil. Z toho sě rozžěliv i nerodil tam vníti. Tehdy otec jeho vyšed ven, jal sě jeho prositi. K němuž syn jeho vecě: Aj toť tolikť sem let slúžil a nikda sem tvého přikázanie nepřěstúpil, a nikda s mi nedal kózlete, abych svými přátely kvasil. Ale jakž tvój syn, tento svój statek nectně sehltil se zlými ženami, přišel, tak jsi jemu telec tučný zabil. K němužto otec vecě: Synu, ty s vešdy se mnú a vše, což já jmám, to jest tvé. A protož slušalo sě jest radovati, nebo bratr tvój tento byl jest umrl, i ožíl jest, zahynul byl, i nalezen jest.“
To řek Ježíš, promluvil k svým apostolóm a řka: „Byl
