tě a potomkové z toho rozjímanie den sváteční světiti budú tobě. Ps75,12 Sliby čiňte a plňte pánu bohu svému, všickni, kteří vuokol něho přinášiete dary, hroznému Ps75,13 a tomu, kterýž odjímá duše kniežat, hroznému před králi zemskými.
V žalmu sedmdesátém šestém napomíná prorok, abychom žádost a kochánie světa tlačili a nic sobě nepředkládali, jediné boha, od kteréhož sú všecky věci
Ps76,1 Ps76,2 Hlasem svým k hospodinu sem volal, hlasem svým k bohu, a vzhlédl jest ke mně. Ps76,3 V den zámutku mého boha sem hledal, rukama svýma v noci proti němu, a nejsemť oklamán. Odpieralať jest těšiti se duše má, Ps76,4 pamatoval sem na boha a kochal sem se i trápil sem se a pohynul jest duch muoj. Ps76,5 Předcházely sú čas bděnie oči mé, zarmúcen sem a nepromluvil sem. Ps76,6 Připomínal sem dni staré a léta věčná na mysli sem měl. Ps76,7 A přemyšloval sem v noci s srdcem svým a trápil sem se a očišťoval sem duši svú. Ps76,8 Zdaliž na věčnost odvrže buoh a nepřiloží, aby lítostivější byl ještě? Ps76,9 Anebo na konec milosrdenstvie své odetne, od národu do národu? Ps76,10 Čili zapomene se slitovati buoh, aneb zdrží