spolu: „Učiňme, ať přestanú všickni dnové sváteční boží od země.“ Ps73,9 Zázrakuov svých sme neviděli, jižť není proroka a nás nebudeť znáti viece. Ps73,10 Až dosavad, bože, posměch bude činiti nepřítel, popúzce protivných jména tvého do konce? Ps73,11 Proč odvracieš ruku svú a pravici svú z prostřed luona svého do konce? Ps73,12 Buoh pak král náš před věky, puosobil jest spasenie uprostřed země. Ps73,13 Ty si stvrdil v moci své moře, zakormútil si hlavy drakuov u vodách. Ps73,14 Ty si potřel hlavu draka, dal si ho za pokrm lidem múřenínským. Ps73,15 Ty si protrhl studnice a prúdy, tys osušil potoky silné. Ps73,16 Tvuojť jest den a tváť jest noc, tys zpuosobil dennici i slunce. Ps73,17 Tys učinil všecky končiny země, léto i podletie, tys stvořil je. Ps73,18 Pamatujž na to, nepřítel porúhal se hospodinu a lid bláznivý dráždil jest jméno tvé. Ps73,19 Nedávajž šelmám duší těch, jenž chválé tě, a duší chudých tvých nezapomínajž konečně. Ps73,20 Vzhlédniž na úmluvu svú, neb sú naplněni ti, jenž zatměni sú od země přiebytkóv nepravostí. Ps73,21 Neodvracujž se pokorný, učiněn sa pohaněný, chudý a nuzný chválitiť budou jméno tvé.