milosrdenstvie jeho od pokolenie do pokolenie bojících se jeho. CantL1,51 Učinil jest moc v ramenu svém, rozptýlel pyšné myslí srdce jich. CantL1,52 Ssadil jest mocné s stolice a povýšil jest pokorných. CantL1,53 Lačné nakrmil dobrými věcmi a bohatých nechal jest prázdných. CantL1,54 Přivinul Izrahele, služebníka svého, rozpomenuv se na milosrdenstvie své, CantL1,55 jakož jest mluvil otcóm našim, Abrahamovi i plemeni jeho na věky.
Piesen tato jest Simeona, kněze a starce svatého, kterýž za dnuov svých tu k svým žádostem vzal byl odpověd od ducha svatého, že by měl, prvé než umře, pohleděti na pána Krista. Na kteréhož pohleděv, chvále boha zazpieval řka
CantL2,29 Nynie propúštieš služebníka svého, hospodine, vedlé slova tvého u pokoji, CantL2,30 nebť sú viděly oči mé spasenie tvé, CantL2,31 kterés připravil před obličejem všech lidí: CantL2,32 světlo k zjevení pohanóm a slávu lidu svého izrahelského.
