po kteréž bych chodil, neb sem k tobě pozdvihl duše své. Ps142,9 Vysvoboď mě z nepřátel mých, hospodine, k toběť sem se utekl. Ps142,10 Naučiž mě, ať bych plnil vuoli tvú, nebo buoh muoj ty si. Duch tvuoj dobrý provedeť mě po cestě přímé. Ps142,11 Pro jméno své, hospodine, obživiž mě v upřímosti své, vyveď z zámutku duši mú Ps142,12 a pro milosrdenstvie své rozptýlej nepřátely mé a zatrať všecky, kteříž rmútí duši mú, neboť já služebník tvuoj sem.
V žalmu stém čtyrydcátém třetím prorok napomíná, abychom vítězstvie nepřátel sobě nepřipisovali, ale bohu, k kterémuž chválu bychom vzdávali i diek činěnie, neb ďábel, nepřietel náš, jeho mocí od nás přemáhán bývá
Ps143,1 Požehnaný pán buoh muoj, kterýž učí ruce mé k boji a prsty mé k válce. Ps143,2 Milosrdenstvie mé i útočiště mé, spomocník muoj a vysvoboditel muoj, obránce muoj a v něhoť sem doufal, kterýž poddává lid muoj pod mě. Ps143,3 Pane, co jest člověk, že si se oznámil jemu, nebo syn člověka, že ho sobě vážíš? Ps143,4 Člověk marnosti podoben učiněn jest, dnové
