Pakli dýmem naplní se duom, nalezne hospodář žalost i čeled od kniežete. Pakli jest dým dobré vóně, libými řečmi obveselí knieže a jména dobrého dosiehne. Pakli kto drží lampu, ano jemu uhasne, jest li král, zamúcen bude a krátkého života. Pakli jiný člověk to vidí, ztratí moc svú a neskoná úmysla svého. Pakli kto ponese oheň v rúše bez zapálenie rúcha, čeledínem a vládařem bude u kniežete. Pakli ano hoří lampa zapálí se všecka, nalezne výsost chvály, ale brzo zahyne. Pakli vidí král, že odjinud duom jeho hoří nebo chrám, pohynú vládaři jeho od jiných. Pakli král zapálil nebo zapáliti kázal, pohynú ti vládaři vólí královú. Shřievá li se kto u ohně, bude se přídržeti vládaře a zbohatie vedlé váhy shřetie. Pakli kto vidí, by spáleny byly vlasy jeho, ztratí zbožie své právem. Pakli to král vidí, lid svój v boji potratí. Zdá li se králi, by sedlo jeho bylo spáleno, bude ponížen v své moci i chvále. Pakli stolice jeho bude spálena, umře skóro. Pakli stolec jeho splane, umře králová jeho. Pakli vidí král, by u voze jeho kola se zapálily, ano vuoz běží, znemocnie. A jest li na cestě, kam jeda zmaří úmysl svuoj.
Rozdiel padesátý a třetí, o létaní a skákaní a povýšení a přestěhování dómysl indiských mistróv
Zdá li se komu ve snách, by s miesta na miesto létal, pojede na cestu a nalezne výsost skrze to duostojenstvie a sbožie a vedlé prodlenie letu bude dlúhost cesty jeho. Pakli vidí, by skočil s jednoho miesta na druhé, též znamenie jest, ale slabějšie. Pakli se zdá, by úprkem vzhuoru leťal, uražen bude skóro a pohyne. Pakli až do nebe vletí a tam ostane, smrt má za pasem a před smrtí bláznovstvie. Pakli kto vidí, by v nebi seděl, ale nevie, kterak jest tam přišel, nalezne radost u vieře své a bude panovati v slovutnosti. Pakli kto vidí, by měl duom u povětří prázdný, brzo umře. Pakli duom nemá základu, potratí sbožie. Pakli kto vidí, by z jednoho
