[54v]číslo strany rukopisua tlustá nic, než tenká, tehdy jest člověk nemocen od studené a suché nemoci, to jest přirozenie studenosti. Nebo studenost činí vodu bielú. Jakož vidíme, že zimě, když voda zmrzne, tehdy bude led bielý.
Voda červená a tenká
Jest li voda červená a tenká, toť přichodí od horkosti a od přirozenie suchého. Jest li voda bielá a tlustá, tehdy člověk jest neduživý od studenosti a od vlhkosti.
Ani tlustá, ani tenká, ani červená, ani bielá
Jest li voda ani tlustá, ani tenká, ani červená, ani bielá, než k zlatu nápodobná, tiem obyčejem, když člověk močí, hned čistá voda jde od něho a jako zlato se mění.
Ne tak jako od mladých, ale jako zlato rýnské
Však toto máš zvláštně znamenati, že voda včas bude proměnitedlná s některakú také červeností, jako od velikého hryzenie v životě[1]v životě – zapsáno omylem dvakrát. Včas pro to veliké horkosti neznamená. Tehdy jemu žíla tepe znenáhla. A tomu člověku píti se nechce a nemá mnoho horkosti.
K vodě přivoněti
Také má přivoněti k té vodě, zdali by smrděla, neb voněla. Smrdí li, tehdy ten člověk požíval některých věcí smrdutých. Pakli vždy smrdí voda od něho, toť znamenává, že vláha toto člověka i krev v něm hnije. A ten člověk potom brzy zimnici bude mieti aneb nemoc velikú.
O vodě dětí mladých
Máme znamenati, že mladých dětí mnoho má býti vody, neb jsú vlažní od přirozenie a často jedie a pijí. Potom po XV letech jsú horčejší a má jich voda býti čistá, k zlatu červenému podobná. To jest, že podobu k zlatu mieti má. Ale voda starých lidí má býti bielá a tenká, neb sú studení, proto ostane voda bielá, nepožitá.
Čím se voda mění
Také věz, že krmě proměňují vodu, když člověk jie horké krmě neb pie červené pitie, bude tiem červenější[a]červenější] ċzerwenieyſſie. Pakli jie studené krmě a pie studené pitie jako vodu, bude bielá voda.
Voda změněná
Od lázny a od přielišné práce a od hněvu, tiem také voda bývá červenějšie, neb od horkosti
