[251v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcebázní velikú. L2,10 I vece jim anjel: „Neroďte sě báti, neb aj, zvěstuji vám radost velikú, jenž bude všemu lidu, L2,11 neb narodil se jest vám [dnes]text doplněný editorem[35]dnes] hodie lat. spasitel, jenž jest Kristus pán, v městě Davidově. L2,12 A toť vám znamenie: naleznete děťátko suknem obinuté a položené v jeslech.“ L2,13 A vnáhle sta sě s anjelem množstvie rytieřstva nebeského zástupu[36]zástupu] navíc oproti lat., + exercitus var., chválících boha a řkúcích: L2,14 „Sláva na výsostech bohu a na zemi pokoj lidem dobré vóle!“

L2,15 I stalo sě jest, když odjidechu od nich anjelové do nebe, pastýři mluviechu k sobě řkúce[37]řkúce] navíc oproti lat., dicentes var.: „Poďmy až do Bethléma a vizme to slovo, ješto sě jest stalo, kteréž jest učinil pán a ukázal[38]jest učinil … a ukázal] ostendit lat., fecit … et ostendit var. nám.“ L2,16 I přišli sú chvátajíce i nalezechu Mariji a Jozefa a děťátko položené v jesličkách. L2,17 A uzřěvše[39]uzřěvše] uzrziewſie rkp. to[40]to] navíc oproti lat., poznachu o slovu, ješto jim bylo pověděno o [tom]text doplněný editorem[41]tom] hoc lat. dietěti. L2,18 A všichni, ktož sú slyšeli, diviechu se[42]se] + et lat., nemá var. o těch věcech, kteréžto biechu praveny k nim od pastýřóv. L2,19 A Maria zachováváše všěcka slova ta, snášějíci jě v srdci svém. L2,20 I vrátichu[43]vrátichu] wratiechu rkp. sě pastýři, slaviece a chváléce boha ve všěch věcech, kteréž sú slyšěli a viděli, jakož řečeno jest k nim.

L2,21 A když dokonalo sě osm dní, aby bylo obřezáno dietě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kteréž jest bylo nazváno od anjela, prvé než sě jest v břišě počal. L2,22 A když sú sě naplnili dnové očištěnie jejieho podlé zákona Mojžiešova, nesli sú ho do Jeruzaléma, aby ho postavili pánu, L2,23 jakož psáno jest v zákoně božiem, že každý samec, jenž otvierá život, svatý pánu nazván bude, L2,24 a aby dali obět podlé toho, což řečeno jest v zákoně božiem, dvé hrdličátek anebo dvé holúbátek. L2,25 A aj, člověk bieše jeden[44]jeden] navíc oproti lat. v Jeruzalémě, jemuž jméno Si[b]označení sloupcemeon, a člověk ten spravedlivý a bohobojný, čakaje utěšenie[45]utěšenie] vtieſſienie rkp. izrahelského, a duch svatý bieše v něm. L2,26 A odpověd bieše vzal od ducha svatého, aby neuzřel smrti, jeliž by uzřel krista božieho. L2,27 I přijide v duchu do chrámu. A když uvodiechu dietě Ježíše rodiči jeho, aby učinili podlé obyčeje zákona za něho, L2,28 a on vzě jej na lokty své i chválil jest boha a řekl: L2,29 „Již necháš služebníka tvého, pane, podlé slova tvého u pokoji, L2,30 neb sta viděle oči moji spasenie tvé, L2,31 kteréž si připravil před tváří všeho[46]všeho] wſieho rkp. lidu: L2,32 světlo k zjevení národóm a slávu lidu tvého izrahelského.“ L2,33 I biechu otec jeho a mátě diviece se o těch[47]o těch] o tiech o tiech rkp. věcech, kteréž sě praviechu o něm. L2,34 I požehna jim Simeon a řekl jest k Mariji, matce jeho: „Aj, položen jest tento na pád a na vstánie mnohým v Izraheli a na znamenie, jemuž bude odpora. L2,35 A tvú jeho[48]jeho] ipsius lat. duší projde meč, aby sě zjevila mnohých srdcí myšlenie.“ L2,36 A bieše Anna prorokyně, dcera Fanuele, z pokolenie Aser, ta bieše sešla v mnohých[49]mnohých] mohych rkp. dnech a byla jest živa s mužem svým let sedm od panenstvie svého. L2,37 A ta vdovú bieše čtyři a osmdesát let, kterážto neodcházieše od chrámu, posty a modlitbami slúžéci bohu[50]bohu] navíc oproti lat., + Deo var. ve dne i v noci. L2,38 A ta v tu dobu přišedši, chváléše pána boha[51]boha] navíc oproti lat. a mluvieše o něm všem, kteříž čakáchu vykúpenie izrahelského. L2,39 A když dokonachu všěcky věci vedlé zákona božieho, vrátili sú se do Galilee do města svého Nazareta.

L2,40 A dietě rostieše a silnieše se, plno múdrosti, a milost božie bieše v něm. L2,41 I chodiechu starosty jeho po všěchny dni[52]dni] annos lat. do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. L2,42 A