Já, Jakub tkadlec, soused při městečku Nové Říši, známo činím tímto listem, jenž kvitancí slove, obecně přede všemi, jakož jsem měl spravedlnosti po Anně, manželce mé, slove na Stošicích, za panem purkmistrem a radou téhož městečka Nové Říše, kterážto spravedlnost též manželce mé sumy[88]sumy: Summy 166 zlatých moravských, 5 grošů po neboštíkovi Valentovi, otci jejím, spravedlivě náležela, že jsem tuž spravedlnost od dotčených pánů[89]pánů: P. purkmístra a starších z ouplna a docela přijal[90]přijal: Przial, z kteréžto všecké sumy[91]sumy: Summy často psané pana[92]pana: P. purkmístra a radu nynější i budoucí sám od sebe manželky, dítek a všech přátel, též potomkův mých kvitujíc propouštím a touto kvitancí mocně prázdna činím, slibu již připovídám, já ani jinej žádnej na tuž sumu[93]sumu: Summu 160 zlatých, 5 grošů nižádným právem mým ani jakým vymyšleným obyčejem se nepotahovati a nenavracovati nyní i na časy budoucí a věčné. Pro lepší toho jistotu a pamět budoucí, nemaje sám sekrytu svého, dožádal jsem se Šimana Linhového, že jest k této kvitanci mé sekryt svůj, však sebe i budoucím svým beze škody, přitiskl. Datumcizojazyčný text v Nové Říši v pondělí den svatého Jiří léta 1607[94]23. dubna 1607.