užívání jeho podlé naučení Písem svatých obsahuje, jsou tuto připomenuti. Abychom se s věrnými všemi křesťany (zvlášť tohoto převráceného věku, v němž mnozí z titulovaných křesťanů více sobě váží Aristotele aneb Seneky nežli Mojžíše) v té víře zjistili a stvrdili, že zákon skrze Mojžíše vydaný a sepsaný původ svuoj má od samého věčného Pána Boha, kterýž stvořil nebe i zemi, a těch desíti slov aneb přikázaní božských vysoce sobě vážili, vědouce, že se v nich všeliké případnosti lidské, jichžto počtu jistého rozumem svým pochopiti nemůžeme, a na druhou stranu všecky věci božské nám k spasení potřebné, avšak nestižitedlné a nespytatedlné, v krátkých a sprostných slovích vypisují a představují. Ale však není na té známosti dosti, nýbrž potřebí jest, abychom jich také náležitě k svému dobrému užívati uměli; totiž předně v nich jako v jasném zrcadle mrzkost hříchů svých a šerednost porušeného přirození poznávali, z čehož by v nás srdečné litování a skroušená žalost pocházela. Druhé, abychom plnění Božích přikázaní ne v sobě, ale v samém Kristu Pánu hledali, a známou majíce svou velikou nedostatečnost, nejdokonalejší jeho dostiučinění a poslušnost k Bohu pravou věrou sobě přivlastňovali a tudy osvobození od zlořečenství a odsouzení, kteréž na přestupníky a neplnitele zákona vypovědíno jest, docházeli. Naposledy, abychom se Pánu Bohu za smíření a srovnání všech mocí a skutkův naších s volí jeho, za obnovení písma zákona v srdcích naších skrze Ducha svatého, aby z něho na věky vymazáno nebylo, tim horlivěji a snažněji modlili a tak o spasení své s hrůzou a strachem pracovali. To kdož činí a zákona tohoto tak užívá, tomu Decaloguscizojazyčný text bude duchem, knihou Páně, smluvou Páně, svědectvím Páně občerstvujícím a obživujícím duši a dávajícím moudrost neumělým, pěstounem a vůdcím k životu věčnému. Nebo jakž člověka přivede k tomu, aby samého sebe poznal a své hříchy, hned ho také nabízeti a ponoukati bude, aby se ptal po lékařství a hledal nejvýbornějšího lékaře Pána Jezu Krista, a budeť mu lehkým a libým břemenem. Jinák zákon nebude z víry, ale bude litera zabíjející, hněv působící, zápis smrti, moc hřícha, služebnost k smrti, totiž nesmrtedlné, převelmi těžké a nesnesitedlné břemeno. A vpravdě nemůže člověk v tomto světě většího umění a větší moudrosti nabyti jako uměti odvolání bráti od Mojžíše k Kristu, od hory Sinaj k hoře Sion, od hněvu