Mc3,1 A všel jest opět do sboru a bieše tu člověk, maje ruku suchú. Mc3,2 A zachováváchu jeho, zdali v svátky uzdravoval by, aby obžalovali jeho. Mc3,3 A vece člověku majíciemu ruku suchú: „Vstaň v prostředek!“ Mc3,4 I vece jim: „Slušie li v svátky dobře činiti, čili zle? Duši spasenu učiniti, čili zatratiti?“ A oni mlčiechu. Mc3,5 A obhléd je s hněvem, zamútiv sě nad slepotú srdce jich, vece člověku: „Ztiehni ruku tvú!“ A ztiehl jest, a ihned navrácena jest ruka jemu. Mc3,6 Vyšedše pak zákonníci, ihned s Herodovými radu činiechu proti němu, kterak jeho zatratili by.
Mc3,7 Ježíš pak s učedlníky svými postúpil jest k moři, a mnohý zástup od Galilee a Židovstva následoval jest jeho, Mc3,8 a od Jeruzaléma, a od Idumee a z Zajordánie, a kteříž podlé Tyru a Sidonu, množstvie veliké, slyšiece, což činieše, přicháziechu k němu. Mc3,9 I řekl jest Ježíš učedlníkóm svým, aby lodíčka jemu dostala sě pro zástupy, aby netiskli jeho, Mc3,10 nebo mnohé uzdravováše, tak že řítili by sě na něho, aby jeho dotkli sě, kteříž pak mějiechu rány. Mc3,11 I duchové nečistí, když jeho vidiechu, padáchu před ním a voláchu řkúce: Mc3,12 „Ty jsi syn boží!“ A náramně hrozieše jim, aby nezjevovali jeho.
Mc3,13 A sedě na huoře, zavolal jest k sobě, kterýchž chtěl jest on, a přišli sú k němu. Mc3,14 A učinil jest, aby bylo dvanádct s ním, aby poslal je kázati. Mc3,15 A dal jest jim moc uzdravovati nemoci a vymietati diábelstvie. Mc3,16 A vzložil jest Šimonovi jméno Petr Mc3,17 a Jakuba Zebedeova a Jana, bratra Jakubova, a vzložil jest jim jména Boanerges, jenž jest Synové hromoví, Mc3,18 a Ondřeje a Filipa a Bartoloměje a Matúše a Tomáše a Jakuba Alfeova a Thadea a Šimona Kananejského Mc3,19 a Judáše Škariotova, kterýž zradil jest jeho.
Mc3,20 A přijidechu do domu a sjide sě opět zástup, tak že nemožiechu ani chleba jiesti. Mc3,21 A když uslyšeli biechu učedlníci jeho, vyšli jsú držeti jeho, nebo praviechu, že v prchlivost obrátil sě jest. Mc3,22 A mistři, kteříž od Jeruzaléma sstúpili biechu, praviechu, že Belzebuba má a že v kniežeti diábelství vymietá diábelstvie.
Mc3,23 A svolav je, v příslovích vece jim: „Kterak móže diábel diábla vymietati? Mc3,24 A když královstvie v sobě rozdělilo by sě, nemóže státi královstvie to. Mc3,25 A když dóm na sě sám rozdělil by sě, nebude moci dóm ten státi. Mc3,26 A ač diábel povstal by na sě samého, rozdělen jest a nebude moci státi, a konec má. Mc3,27 Nižádný nemóže osudie silného, vejda do domu, vzebrati, leč prvé silného přivázal by, a tehdy dóm jeho rozbéře. Mc3,28 Jistě pravím vám, že všecko odpuštěno bude synóm lidským, hřiechové i rúhanie, jimiž rúhali sú sě. Mc3,29 Ktož pak rúhal by sě proti duchu svatému, nebude mieti odpuštěnie na věky, ale vinen bude věčného hřiechu.“ Mc3,30 Nebo praviechu: „Ducha nečistého má.“
Mc3,31 A přijidechu máti jeho a bratřie jeho, a vně stojiece, poslali sú k němu volajíce jeho. Mc3,32 A sedieše podlé něho zástup a vecechu jemu: „Aj, máti tvá a bratřie tvoji vně hledají tebe.“ Mc3,33 A odpověděv jim, vece: „Která jest máti má a kteří sú bratřie moji?“ Mc3,34 A obhléd ty, kteříž okolo něho sediechu, vece: „Aj, máti má a bratřie moji! Mc3,35 Nebo ktož činil by vóli boží, ten bratr mój a sestra má i máti jest.“
IIII.
Mc4,1 Opět počal jest Ježíš učiti u moře. A shromaždil jest sě k němu zástup mnohý, tak že na lodí vstúpiv, seděl by na moři a vešken zástup podlé moře na zemi bieše. Mc4,2 A učieše je v příslovích mnoho a vece jim v učení svém: Mc4,3 „Slyšte: Aj, vyšel jest rosievající k rosievaní. Mc4,4 A když rosievá, jiné padlo jest podlé cesty, a ptáci nebeští přišli sú a snědli sú to. Mc4,5 Jiné pak padlo jest na skalné, kdež nemělo jest země mnohé, a ihned vzešlo jest, nebo nemělo jest hlubokosti země. Mc4,6 A když vyšlo jest slunce, uvadlo jest, a protože
