[6r]číslo strany rukopisuAj toť, vstupujem do Jeruzaléma a syn člověčí bude na smrt odsúzen. Však proto neutekl, ale dobrovolně přišel, svého také zrádci věděl. Jehožto když svatému Janu euvanjelistě[o]euvanjelistě] Euwageliſtie ukázati chtěl, omočiv kus chleba u víno, prorádci podal. Avšak se jeho nepokrýval, ale na to miesto, věda, že tu prorádce přijde, dobrovolně šel, a já sem při tom při všem byl. A protož věz to, že kříž svatý jest veliká a slavná věc, v tajemství božiem. K tomu Egeas vece: Nemuož býti nazván správně kříž boží ijedno slavné znamenie, ale trpké znamenie mučenie. Proněžto nepostúpíš li ty po mé řeči, toho kříže, ješto se chlubíš, svým životem trpce pokusíš. Jemužto svatý Ondřej vece: Bych já se trpenie kříže lekal, o chvále svatého kříže bych já nekázal a tomu bych chtěl, aby mne na malú chvíli uposlúchal, a jáť poviem, kterak jest všemohúcí Buoh u věčné své tajnosti lidské spasenie na svatém kříži nalezl i zpósobil. Najprvé jakož první člověk Adam, božie přikázanie skrze dřevo přestúpiv, u věčnú nás smrt uvedl. Takež druhý člověk, Syn boží, skrze dřevo svatého kříže od věčné nás smrti zprostil. A jakož Adam k zapověděnému dřevu ruku vztáhl neduostojně, takež druhý Adam, Syn boží, na svatém kříži svoji duostojné ruce vztáhl pro lidi své hřiešné. Tu řeč Egeas uslyšav, vece: Tu řeč marnú svým prav, ale radímť, mne poslúchaj a našim se všemohúcím bohóm modl. K němužto svatý Ondřej vece: Jáť všemohúcímu Bohu na každý den čistý beránek obětuji, a ten beránek taký jest, když jej dobří lidé vešken snědie, tehda on živ a cel vždy zuostane. A když jeho Egeas, kterak by to býti mohlo, otázal, svatý Ondřej jemu vece: Přijmeš li vieru, zvieš to. Egeas vece: Jáť na tobě vymučím, že mě tomu rozuměti naučíš!
A v tu dobu u velikém hněvu kázal svatého Ondřeje v žaláři zamknúti a nazajtřie na soudě se posadiv, svatého Ondřeje vyvésti kázal i poče jeho nutiti, aby jeho modlám obět vzdal. Pakli by toho učiniti nechtěl, že na kříži, kterýž velmi chválí, rozpat bude. A když jemu velmi mnoho mukami hrozieše, svatý Ondřej povědě a řka: Cožť se kolivěk zdá najtěžšího utrpenie, to sobě vymysl a tiemť budu mému králi vděčnějí, čímž viece budu pro jeho jméno muky trpěti. V tu hodinu káza jeho Egeas dvadcieti člověkóm bíti a tak zbita, za ruce i za nohy na kříž svázati, aby tak u prodlení života jemu bolesti přibývalo. A když svatého Ondřeje k kříži přivedú, zběhše se lidé, počechu říci: Neviná krev jeho beze všie příčiny jest odsúzena. V tu dobu svatý Ondřej uzře zdaleka kříž sobě připravený, pokorně se pokloniv i vece: Chvála buď tobě, svatý kříži, jenž si tělem Jezu Kristovým posvěcen a jeho svatými údy jako drahým kamením okrášlen. S radostí bezpečně jdu k tobě, tak aby ty mě vesele přijal, svatý kříži, sluhu jeho, jenžto jest pněl na tobě. Ó, předobrý a svatý kříži, jenžto si od úduov našeho Spasitele krásu
