[153v]číslo strany rukopisuTen kocúr, okolo těch starých žen vrkaje se potúlav, na zvonový provaz vskočiv, na tom miestě zmizal.
Také v jeden čas bliz od Tolozy města jedny kacieře přehádal. A když se v ně súdce světský uvázal, spáliti je chtěl, mezi nimi jeden, jemužto Reimundus řiekali, byl. Toho svatý Dominik pustiti kázal a řka: Nechajte mi tohoto. A v tu dobu obrátiv se k tomu Reimundovi, svatý Dominik vece: Synu muoj milý, jistěť to viem, kterakžkolivěk tiem prodlíš, však ještě z tebe dobrý a svatý člověk bude. A když ten kacieř Reimundus propuštěn a dvaceti let v svém bludu ostal, potom Duchem svatým ohromen, v zákon predikátorový všel a tu jsa konvršem, nábožný život veda, svých hřiechuov se kaje, nebeského královstvie se doslúžil.
Také se o svatém Dominiku divně píše, že na modlitbách byv u svatého Sixta v Římě, všechny bratří na kapitolu sezvati kázal, tu k nim takto promluvil a řka: Běda nám, bratřie milí, vskuoro čtyřie z vás umřieti mají, dva v duši a dva v těle. Tehda po malých dnech umřela dva bratry a dva z zákona vyšla, tamž v kletbě i umřela. Těch také časuov, ješto byl svatý Dominik v Bononí městě[ug]městě] m’eſtie, jeden mistr z Němečských zemí, jemužto Konrát řiekali, ten v žákovství velmi slovuten bieše. Jehožto, aby v zákon všel, pro jeho veliké uměnie bratřie predikátoři velmi žádali. Tehda se to náhodú přihodilo, že svatý Dominik, u vigiljí svaté královny vzetie na nebe s převorem svatého Bernarta zákona kázav, poče po kázaní mezi jinými k tomu převorovi v vlastniem ochotenství sedě mluviti takto: Věz to, převoře, a toho nižádnému do mé smrti nepronášej, že jsem nikda nic na Bohu neprosil, by mne byl neuslyšal. K tomu ten převor vece: Otče svatý, pověz mi, budu li já déle živ nežli ty? K tomu svatý Dominik proroctvím Ducha svatého vece: Dlúho po mně živ budeš. Jakž to se jest potom i stalo. Tehda on převor svatému Dominiku vece: Otče svatý, když tebe Buoh na tvých modlitbách rád slyší, pros jeho, ať mistru Konrátovi Duchem svým svatým vdechne, ať v zákon vende, jehož bratřie všickni žádají. K tomu svatý Dominik vece: Veliké věci a nesnadné žádáš. Tehda toho dne po kumpletní hodině, jakož obyčej mějieše, svatý Dominik celú noc na modlitbách bděl. A nazajtřie, když bratřie prvú hodinu primu počínáchu, v tu hodinu mistr Konrát, do kuoru nábožně všed, před svatého Dominika na zemi padl a zákon predikátorový s velikú žádostí přijal. V tom zákoně velmi snažně Bohu jest slúžil, božie slovo kázal, svuoj život rozličně trudiv, v Bohu skonal. A to se o něm zvláště píše, že když duší zbieral, oči zavřel, tak že ho bratřie již umrlého mněli. V tu hodinu oči otevřel a bratří[uh]bratří] bratrzie své všecky obezřev i vece:
