[8v]číslo strany rukopisua šejdýřům po krajinách toulavým častokrát dvojnásob platiti musejí. Tak také stalo se v biskupství Heildesheim, kdežto přišel jednou Eilenšpigel do hospody a ten hospodář doma nebyl, ale Eilenšpigel tam dobře známý byl, i měla hospodyně dítě nemocné. Tehdy optal se Eilenšpigel hospodyně, co by tomu dítěti škodilo a jakou by nemoc mělo. Odpověděla mu pani, že na stolici jíti nemůže. Řekl Eilenšpigel: „Snadno jest mu pomoci.“ Řekla pani: „Spomůžete-li mu, chci vám dáti, cožkoli budete chtíti.“ Dí Eilenšpigel: „Já za to nic nechci vzíti, neb to umění jest mi snadné, počkejte malou chvílku, má se to hned státi[z]státi] ſtati.“ Měla pak ta pani ve vsi nětco činiti, a tak šla do vsi, zatim Eilenšpigel velikou hromadu u stěny nasral a hned dítěcí stoličku nad ně postavil a dítě na ní vsadil. Pani zase ze vsi přišla, i uhlédala dítě na stolici seděti a řekla: „Ach, kdo jest to učinil?“ Odpověděl Eilenšpigel: Já jsem to učinil, vy jste pravili, že by dítě na stolici jíti nemohlo, a já jsem je na ni[aa]ni] nj vsadil.“ Tehdy uhlédavše, co pod stoličkou leželo, i řekla: „Pohleďte, co jest to dítěti v životě překáželo, z toho vám velmi děkuji, že jste mu spo[9r]číslo strany rukopisumohli.“ Řekl jí[ab]jí] gi Eilenšpigel: „Takového lékařství já s pomocí boží mnoho umím strojiti.“ I prosila ho ta pani přátelsky[ac]přátelsky] přátelſký, aby ji tomu umění také naučil, že mu dáti chce, což sám bude chtíti. Odpověděl Eilenšpigel, že jest na cestě, ale když by zase přijel, že by ji naučiti chtěl. I osedlav svůj kůň, jel k Rozntálu, však obrátiv se zase, jel do vsi Peinen a chtěl tudy jeti do Gelle. Tedy stáli tu nazí lotříkové před tvrzí[ad]tvrzí] Twrzy i ptali se Eilenšpigle, odkud by jel. Odpověděl Eilenšpigel: „Jedu z Kaldingen.“ Viděli to dobře, že by na něm nemnoho měli. I řekli mu: „Hej, slyš, odkud jedeš sem, z Kaldingen, copak nám zima vzkazuje?“ Odpověděl Eilenšpigel: „Nic vám vzkázati nechce, ale přijde k vám sama.“ A tak odtud jel preč, nechav tu těch nahých lotříkův státi.
Historia XVII.
Kterak Eilenšpigel všeckno nemocné v špitále jednoho dne bez všelijakého lékařství zhojil
Jednoho času přišel Eilenšpigel do Normberka a listy veliké na kostelních dveřích rozbil a za dobrého
