[3v]číslo strany rukopisuv[4]předložka obsažena v kustodu na fol. 3r, avšak na fol. 3v je vynechána mnohých kusích, až ona tomu srozuměla, že to na protivy dělal, avšak proto mluviti s nim nechtěla, ale obžalovala ho u kněze. Tehdy řekl kněz: „Eilenšpigle, pacholče můj, kuchařka má na tebe žaluje a já sem tebe o to prosil, aby všecko činil, což by ona byla viděla.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Tak jest, pane, jáť jsem jináče nečinil, než jakž jste mi rozkázali. Vy jste pravili, že bych vaší věc polovičnou prácí[q]prácí] Prácy spraviti mohl, kuchařka vaše ráda by oběma očima viděla, avšak nevidí než jedním, proto nemá než půl zraku, tak také já půl díla jsem vykonal.“ Kněz tomu se smál[r]smál] ſmal, kuchařka se hněvala a řekla: „Pane, poněvadž toho šibalského lotra déle chovati chcete, jáť od vás preč poběhnu.“ A tak kněz Eilenšpiglovi odpuštění dáti musil, však tudy pomohl mu dále, nebo zvoník v té vsi byl nedávno umřel, a když ti sedláci žádného zvoníka míti nemohli, dovedl toho farář, že Eilenšpigle přijali.
Historia XII.
Kterak Eilenšpigel ve vsi[s]vsi] Wſo Budenštet zvoníkem byl a farář v kostele se usral
Když pak Eilenšpigel ve vsi zvoníkem byl, neuměl zpívati, jak [4r]číslo strany rukopisuzvoníku náleží. I stál kněz jednou u oltáře a v rouchu mešné se obláčel, aby mši sloužil. Tehdy stál za nim Eilenšpigel a po mešném rouše opasoval ho. Tu kněz tak velmi se uprdl, až se po kostele rozlehlo. I řekl mu Eilenšpigel: „Pane faráři, jakžto, to Pánu Bohu místo kadidla teď před oltářem obětujete?“ Odpověděl mu kněz: „Co se na to ptáš? Však kostel jest můj, já moc mám, že bych se mohl uprostřed něho usrati.“ Řekl mu Eilenšpigel: „Peníze ať jsou mé a váš sud piva, učiníte-li to.“ Dí kněz: „Nechť jest tak, platíť.“ Založili se spolu. Tehdy kněz řekl: „Co mníš, že nejsem tak čerstvý.“ S tím obrátiv se velikou hromadu v kostele nasral řka: „Pohleď, pane kustor, vyhral [4v]číslo strany rukopisusem sud piva[t]piva] Piwá.“ Eilenšpigel řekl: „Ne tak, pane, ale budeme prvé měřiti, jestli uprostřed kostela, jakož pravíte.“ I měřil Eilenšpigel, a daleko chyba bylo prostředku kostela, tak Eilenšpigel sud piva vyhral. Tu opět kuchařka hněvala se a řekla knězi: „Nechcete vy toho zlotřilého pacholka odbyti, až vás ve všelikou hanbu a lehkost přivede.“
Historia XIII.
Kterak Eilenšpigel na velikonoční jitřní hru udělal, aby se farář i kuchařka jeho s sedláky seprali
Když se pak blížila Veliká noc, řekl farář k Eilenšpiglovi: „Kostelníče, jest obyčej zde, že sedláci vždyckny[…]text doplněný editorem“ [5r]číslo strany rukopisu[5]prázdná strana [5v]číslo strany rukopisu[6]prázdná strana
