[55v]číslo strany rukopisustřechu vlezl a bil vlnu na střeše. Zvěděv to mistr na ulici, rychle přiběhl, řka: „Kýho čerta děláš? Přestaň, a což vlnu na střeše bijívají?“ Odpověděl Eilenšpigel: „Co pravíte? Však jste pověděli, že by bylo lépe na střeše nežli na řebříce, protože by bylo ještě výše.“ Řekl mu soukeník: „Chceš-li vlnu bíti, bí, pakli chceš bláznovství provoditi, tedy provoď, lez dolův s střechy a user se v hurtu.“ I šel soukeník domův a Eilenšpigel hned s střechy dolův slezl, šel do domu a velikou hromadu hoven na hurt nasral. Soukeník ze dvoru přišed, uzřel, že u světnice se usral, i řekl mu: „Ať by se nikdá dobře nestalo, a ty děláš, jako všickni lotří dělají.“ Dí k němu Eilenšpigel: „Mistře, však nic jiného nečiním než to, což jste mi rozkázali, řekli jste mi, abych z střechy dolův slezl a usral se u hurtu, proč se proto hněváte? Ješto činím podlé rozkazu vašeho.“ Řekl mu soukeník: „A ty by mi bez rozkázaní na hlavu nasral, vezmi to hovno a nes je na místo, kdež by ho žádný míti nechtěl.“ I vzav Eilenšpigel hovno, nesl je do špižírny[fu]špižírny] Sſpižjrnj, a tam ho žádný nechtěl. Rozhněvav se soukeník, běžel k chlévu, chtěje Eilenšpigle polenem v hlavu uhoditi. Eilenšpi[56r]číslo strany rukopisugel pak šel z domu ven, pravě: „Nemohu žádnému vděk nikdež nic učiniti.“ Soukeník chtěl dřevo rychle popadnouti, všecky prsty pojednou sobě zmazal, tedy nechav toho hovna, k studnici běžel a ruce sobě zase umyl, zatím Eilenšpigel z domu preč ušel.
Historia LI.
Kterak Eilenšpigel u nějakého kožišníka se zjednal a světnici mi prosil
Jednoho času přišel Eilenšpigel do Asserleben času zimního a draho bylo, myslil sobě, řka: „Nu, co chceš počíti, že z zimy jdeš?“ Tu žádný pacholka nepotřeboval, jediné nějaký kožišník, kterýž tovaryše řemesla svého přijíti chtěl.
