Vyhledávání (skrýt)

[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<46r–46v47r–48r48v–49r49v–50v51r–51v52r–53r53v–54r54v–55r55v–56r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[51r]číslo strany rukopisudrobně a dobře, aby nebylo viděti.“ Odpověděl Eilenšpigel: „A já budu.“ I vzav jehlu a sukno, vlezl pod káď a šil na koleně. Vstav krejčí, pohleděl a řekl mu: „Co to chceš dělati, toť jest nevídané šití.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Mistře, však jste řekli, abych šil, aby nebylo viděti, i nevidí žádný.“ Řekl krejčí: „Ne tak, milý pacholče, přestaň a nešij tak více.“ I počal šíti, aby se viděti mohlo, a to trvalo za den aneb za dva, potom přišlo k tomu v noci, že mistr ustal a chtěl spat jíti. I ležela tu sedlská šedivá sukně, napoly nedošitá, tu hodil k Eilenšpiglovi, řka: „Teď máš, udělej toho vlka dobře.“ S tim šel spat. Odpověděl Eilenšpigel: „Učiním tak, jediné jděte, jáť to dobře udělám.“ Mistr šel spat a na nic nemyslil. Eilenšpigel, vzav sukni, rozřezal ji a udělal z ní hlavu jako vlčí, k tomu život i nohy a rozepřel to narůzno holemi, že hledělo jako vlk, a s tim šel také spat. Nazejtří pak ráno, vstav mistr, zbudil Eilenšpigle také a toho vlka na verštatě státi viděl, že jest z sukna udělán byl, přišel k tomu Eilenšpigel. I řekl mu krejčí: „Kýho čerta z toho sukna udělal?“ Odpověděl mu: „Vlka, jakož jste mi kázali.“ Řekl mu mistr: „Tako[51v]číslo strany rukopisuvého vlka jsem já nemínil, než šedivou sedlskou sukni jmenoval jsem vlkem.“ Dí mu Eilenšpigel: „Milý mistře, jáť jsem toho nevěděl, ale kdybych byl věděl, že váš umysl takový, byl bych raději sukni udělal než vlka.“ Krejčí nechal toho tak. Stalo se opět po čtyřech dnech, že mistr večer opět ustal, i chtělo mu se spáti, zdálo mu se, že by pacholku bylo ještě brzo spat jíti, i ležela tu sukně ušitá až do rukávův, tedy mistr vzav sukni i rukávy, hodil je k Eilenšpiglovi, řka: „Přihoď ještě rukávy k sukni, potom také jdi spat.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Tak učiním.“ I pověsil sukni na hák a rozsvítil dvě svíce, na každou stranu jednu, vzav také jeden rukáv, házel jej na sukni, když pak ty dvě svíce shořely, rozsvítil jiné dvě, a tak oba rukávy na sukni házel až do jitra. I vstav ráno mistr, do světnice všel, Eilenšpigel mistra se nelekl, ale vždy předce tak rukávy házel. Mistr stoje díval se mu, řka: „Kýho čerta to děláš za kejklířství?“ Odpověděl Eilenšpigel hněvivě: „Toť mně není žádné kejklířství, jáť jsem tu celou noc stál a rukávy na sukni házel, nechtějí se jí[fp]jí] gi držeti, byloť by lépe, abyšte mi byli spat jíti kázali, než byšte mi rozkázali teprv je přimí[52r]číslo strany rukopisutati

X
fpjí] gi
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 4 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).