Vyhledávání (skrýt)

[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<18r–18v19r–19v20r–21r21v–22r22v–23r23v–24r24v–25r25v–26r26v–27r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[22v]číslo strany rukopisuza kněžnu aneb manželku měl štědrého Justiniána dceru, kněžnu bavorskou, ten potom císařem byl, hleďte pilně, milostivý pane, od toho zplozen byl Adolphus. Adolphus zplodil Vilhelma Černého. Vilhelm zplodil Ludvíka Dobrého, a tak vždy dále až do Vaší knížetcí Milosti, protož dobře jistě to vím, že díla mého nižádný štrafovati nemůže, kteréž tak umělé, dělané i krásnými barvami malované jest.“ Landkrabě jiného nic neviděl, jediné bílou stěnu, i myslil sám v sobě, bych měl vždy z kurvy syn býti, jáť nic jiného nevidím než bílou stěnu, však proto pro dobrou pověst řekl: „Milý mistře, myť na tom dosti máme, ale nemáme z to rozumu, abychom to uznati mohli.“ A s tím s paláce vyšel. Když pak landtkrabě k kněžně své přišel, optala se ho ona řkouce: „Milostivý pane, co ten váš malíř maluje, však jste již snad viděli? Kterak se Vám líbí dílo jeho? Jáť jistě mdlou víru k tomu mám, an hledí jako lotr.“ Odpověděl jí[bg]jí] gi kníže: „Milá paní, mně se jeho dílo velmi dobře líbí a dělá se právě.“ Řekla mu ona: „Milostivý pane, můžeme-liž my také na ně pohleděti?“ Dí jí[bh]jí] gi kníže: „Můžete pohleděti s volí mistra.“ I poslala pro Eilenšpigle, [23r]číslo strany rukopisumalování to viděti žádajíc. Eilenšpigel řekl jí[bi]jí] gi tak jako knížeti: „Kdož není s poctivého lože, že ten díla mého viděti nemůže.“ Ona pak s osmi pannami a s blaznicí[bj]blaznicí] Blaznicy na palác šla. Tedy pozdvíhl Eilenšpigel toho plátna[bk]plátna] Platna opět vzhůru a vyčítal hrabince také původ landtkrabí, vždy jeden kus po druhém, ale kněžna i panny její[bl]její] gegi všeckny mlčely, žádná nechválila, ani haněla toho malování[bm]malování] malowíni, některým z nich toho líto bylo, že by nepoctivého lože z strany otce a matky býti měly. Naposledy počala blaznice mluviti řkouce: „Milý mistře, jáť žádného malování[bn]malování] malowáni nevidím, bych, pokud živa, z kurvy dcera býti měla.“ I pomyslil sobě Eilenšpigel: „Toť dobře nebude, budou-liť blázni pravdu praviti, takť já jistě preč vandrovati musím.“ Obrátil to v smích. Tedy šla kněžna zase ku pánu svému, kterýžto optal se jí[bo]jí] gi také, kterak by se jí[bp]jí] gi to malování líbilo. Odpovídaje ona řekla: „Milostivý pane, mněť se také dobře líbí, jako Vaší Milosti, ale blaznici naší se nelíbí, onať praví, že malování žádného nevidí, též také i panny naše, a obávají se, že v té věci šibalství jest.“ Což knížeti na srdce padlo, a ačkoli podveden byl, však Eilenšpiglovi pověděti kázal,

X
bgjí] gi
bhjí] gi
bijí] gi
bjblaznicí] Blaznicy
bkplátna] Platna
bljejí] gegi
bmmalování] malowíni
bnmalování] malowáni
bojí] gi
bpjí] gi
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 8 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.27 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).