[3r]číslo strany rukopisupútníkóm a pocestným skrze královstvie naše, když by jeli neb šli snad do krajin dalších anebo pro jiné své potřeby, hospodáři, krčmáři anebo obročníci potřebu a což příslušie aby dali, toho dopúštieme, když však v tom nic nepójde, což by bylo proti křesťanské vieře.
O kacieřích
Co proti božskému zákonu se stane, to jde vše na bezprávie. Nebo co móže od lidí tieže mnieno býti, nebylo trpěno, nežli božské moci hojnú milost, u vlastniem synu člověčskému pokolení danú, biedných štěkajících zuby viděti a slyšeti kúsati? Tito jsú kacieři, kteříž ovce božské ot Petrovy stráže, jemuž k spasení ot Ježíše, pána našeho, dobrého pastýře, jsú svěřené, otlúčiti pracujíce, jako vlcie hltaví vnitř, dotavadž tichost ovcí mienie, kterak by kolivěk mohli do ovčince božského se vebrati, a ten ovčinec potom žádá vlčským kúsáním zkaziti.
Ti jsú synové otce nešlechetnosti a lstí rozmnožitelové k oklamání sprostných duší poslaní. A jsú hadové, kteří skrytě vlípají a pod sladkostí strdi jed púštějí, aby, když pokrm života dávati se pokládají, ot ocasa ranie a vmiešejí nápoj smrti jako někaký tvrdý pohrom. Tito když svaté a nerozdielné Trojice bytu otpierají, pod jednú střechú nešlechetnosti tři vespoek ranie: boha, své bližnie a sami sě. Boha, když božie viery a syna jeho neznají. Své bližnie, když jim pod nadějí duchovnieho pokrmu kacieřské bludu rozkoše podávají. Ukrutně také horlé sami na se, když po zavedení duší svých těla kruté smrti, kteréžto poznáním pravé viery mohli by ujíti, svého života mrhači nestydlivě upadnú.
Proti takovým tehda bohu i lidem tak otporným, z nichžto někteří, jakož sme zpraveni, z jiných zemí a národuov přišedše, královstvie naše, křesťanským zákonem osviecené, kacieřské zlosti temnostmi chtie zprzniti, zdržeti nemóžeme jakož i nemáme některaké hnutí našich, bychom meče hodné pomsty proti nim nevytáhli a nezostřili. Tiemto přikázaním božsky potvrzujíce, aby nešlechetnost kacieřská a potupného otdělenie každého, jakož v svatosvaté cierkvi obecné a apoštolské jest položeno, jako zjevný hřiech mohlo by a má ode všech býti se přičiněno, ne záštie úrazu našie Velebnosti má ode všech hroznějie v mysli býti, což