[13v]číslo strany rukopisuvy bez všeliké ouhony a podezření zůstanete, a já, budu-li přemožená, z žádné pokuty se vytáhnouti nebudu moci. Pakli vše, což jsem připověděla, prokáži, žádám, abyšte ne tak láskou se ke mně sklonili, jako na vaše povinnosti pamět měli, tak abych já při tom, čehož spravedlnost a práva dopouštějí, vaším spravedlivým ortelem zůstavena mohla býti.
Dále, prvé než bych proti žalobě protivníkův mých odpor klásti začala, vidí mi se především za nejpotřebnější věc, na pokřik a zlé domnění lidu obecního odpověd dáti. Nebo tak říkají nepřátelé mojí: Jsi-li (prý) tak dobrá a tak mnoho oužitků s sebou přinášíš, proč všickni tak náramně na tebe nevraží? Proč tě klnou a v ošklivosti mají? Nebo jakkoliv pověst často pravdy chybuje, však ne vždycky, zvláště, když již se zastará a všudy rozmůže.
Ale nech, já se zas zeptám těch svých milostných žalobníkův: Proč obyčejně pacholata mistry své, byť byli nejmoudřejší, v nenávisti mají? Proč zlí lidé práva, i ta nejlepší, hanějí? Proto ovšem, že mistří učedlníky své v dobrém umění cvičí a šlechetnosti je vyučují. Práva pak nešlechetníkům přítrž činí, aby nemohli [14r]číslo strany rukopisuvšeho, což by se jim chtělo a vidělo, svobodně páchati.
A však ne hned mistří jsou zlí pro to, že jich pacholata nenávidí. Aniž práva sou nespravedlivá, jakž od zlých lidí v pohanění zůstávají. Ale spíšejí pacholata rozumu a soudu dospělého nemají a rovně jako ti, kteří zimnicí hoří, o nápoji, tak mládež o cvičení zle soudí. Zlosynové pak, jsouce všelikými nešlechetnými skutky zmazáni, radějí by tomu chtěli, kdyby práva potlačena byla, aby jim všecko zlé činiti slušelo, a což by koliv se jim zlíbilo, než by jejich zlí skutkové měly co v nějaké uzdě kroceni a zdržováni býti. Protož ne hned ten za zlého má jmín býti, který od mnohých, ale ten, který spravedlivě a od dobrých lidí za zlého odsouzen jest. Rovně jako ne každý dobrý jest, kterého mnozí, ale ten toliko, kterého dobří v pravdě chválí. Nebo poněvadž vždycky větší počet zlých jest, žádný by dobrým dle jejich soudu býti nemohl, protože jiného chváliti obyčeje nemají než sobě podobného. Netoliko pak soud nesmyslné obecné chasy u dobrých lidí málo vážný bývá, ale častokrát se trefuje, že které zlí lidé za zlé vykládají, ti dobří muží a šlechetní jsou. Jako naproti tomu ti nejhorší a
