zvláště svého lidu prospívají. A čtvrtá odpověd, aby mu řekli, proč se jest světil, věda, že tam nemíní k lidu a také že neumí jich řeči. A slehka kdyby pravdu pověděl, vyznal by, že pro vzácnost světskú, pro rozkoš tělestnú a pro svobodu dosáhl jest biskupství. A protož mniši bývají ti planí biskupové a patriarchy, jakož zjevno jest. Neb tudy znikají poslušenství starších svého zákona.

Ještě řekl by: „By těch biskupóv nebylo, kto by světil žáky, kostely, oltáře i jiné věci?“ Odpoviem, že arcibiskup neb biskup svého biskupství, neb k tomu jest ustanoven. Ale dieš: „Některý neumie a některý není knězem a některý nechce světiti. Věrně, tak řka, ukazuješ na ně, že nejsú hodni biskupství a že, nepokají li se, těžce zaplatí. A divně již zjednáno jest, že prvé, čím byl vyšší v dóstojenství, tím jest více pracoval v svém úřadu, cierkvi svaté k prospěchu. Ale již jest opak, již práci pustivše, hodují a jinými chtie naplatiti tak, že biskup má jiného, aby za něho světil, kanovník, aby za něho slúžil, farář, aby za něho kázal i slúžil. A mnich, jakž bude opatem, prvé často slúživ, již řiedko bude slúžiti a ustaví sobě kaplana. A již sú to položili jako za zákon. A mají tuto výmluvu: Proto kovář má kleště, aby se neožehl. Ale k tomu odpovie sprostný, řka, že čert nechaje kleští, i chopí se kováře. Druhú mají obranu od pravoukóv, jenž řkú: „Kto skrze jiného činí, jako by sám činil.“ Tu věz, že ktož dobrého co činí skrze jiného, neopustě z marnosti, z lehkosti neb z lenosti úřadu svého. Tak že svú snažnost přičiní, aby byl dobře živ vedlé stavu svého, a tak jest živ, a druhdy, nemoha sám podobně stačiti, i ustaví jiného, ten má dobře pomocníka. Též ve zlém: ktož jiného připraví k hřiechu pomocí neb přikázaním neb zmeškáním, že neobrání, ten jest vinen, jako by sám učinil. A tak Písmo die, že Židé ukřižovali sú Ježíše a Pilát bičoval a král Herod dietky zmordoval. A tak tím