1. (o člověku) odkud kam přicházet, přibližovat se (zvl. chůzí): když přichodieše [král], potkachu jej panoše EvSeit 147v (J 4,51: přijide EvVíd) descendente; na cestě, kterúžto chodie a přichodie (příchodie ed.) od Pasova k jmenovanému hradu CJM 4/2,200 (1481)

2. (o živém) kam přicházet, dostavovat se, k komu navštěvovat někoho: byl jsem v žaláři a přichodili ste ke mně EvZimn 8v (Mt 25,36) venistis; ta zvieřátka přichodie na každý den před toho kláštera vrata CestMandA 202r – relig.: přicházet s duchovním posláním: tak Kristus navštěvuje člověka duchovně …, kdy na smrti milostí svú k němu přichodí HusPostH 4r

3. kam dostávat se: jediné skrzě vieru … přichodíme do nebeského královstvie MatHom 269

přichoditi na svět přicházet na svět, rodit se: jehož [štěstí a neštěstí] musí okusiti všickni, ktož na svět přichodie GuallCtnostM 39v

4. (o člověku) v co (stav), k čemu (stavu) ap. vstupovat v něco: ktož mého slova poslúchá …, v súd nejde, ale přichodí ot smrti u věčný život KristA 64v (sr. J 5,24: pójde BiblDrážď transiit); jakož v tomto životě bez jiedla a pitie nemóž živnost býti, tak k životu věčnému nebývá přichozeno, jediné leč byl by k nesmrtedlnosti duchovní krmen … tělem božím a jeho krví KorTrak c5r

5. (o člověku ap.) k čemu (prospěšnému) přicházet, dospívat k něčemu, dosahovat něčeho: tupí smyslové k uostrým rozomóm duchovním přichodie OtcB 101v redeunt; otázaním a slyšením o Ježíšovi lidé přichodie ku poznání viery HusPostH 39v

6. (o věci) přicházet, dostávat se, být přinášen, dopravován: což kamenie výborného nebo zlata přědrahého, jež moře neb země plodí, to všecko ottad [z Asie] přichodí AlxV 623

7. (o právní záležitosti) k komu, přěd koho přicházet, dostávat se, být předkládán k vyřízení někomu: sirotkuov ste nesúdili a přě vdovy nepřichodila k vám BelB 108r (sr. Is 1,23); ta pře před nás viece nepřichodila ListSlovKniezsa 34 (1479)

8. (o něčem hodnotném) komu přicházet, dostávat se, být poskytován, (o zisku) plynout: vzdvižech oči moji na hory, odkovad přichodí pomoc [od Boha] mně ŽaltPod 120,1 (by přišla ŽaltWittb, příde ŽaltKlem) veniet; tržné v témž městečku má se vybírati na každý trh, toho přichodí někdy více, někdy míně, jak trhové ukazují ArchČ 17,383 (po 1494)

přichoditi k duhu komu jít k duhu, prospívat: zdravým přichodí [pokrm a nápoj] k duhu a nemocným častokrát k neduhu KorMan 144r

9. (o něčem trýznivém) komu přicházet na někoho, postihovat někoho: nepřichoď mně noha pyšnosti ŽaltWittb 35,12 (nepřicházej mi BiblPad) non veniat; těm, jenž boha opúštějí, mnoho zlého přichodí JakKal 96v

10. (o události, stavu, čase) přicházet, nadcházet, nastávat: v onom časi již dně hodnieho přichodiece, jide Ježíš v chrám EvVíd 12r (J 7,14: blížíce sě EvOl) die festo mediante; přivede hospodin na tě … dni, jižto sú nepřichodily ode dní rozlúčenie … s králem asurským Pror Is 7,17 (sú nepřicházely BiblPraž) non venerunt

11. (o události ap.) stávat se, dít se: vše, což sě děje, to náhodú přichodí a od hvězdné svrchnie moci PasMuzA 291

přichoditi k hanbě komu být hanba někomu: toť jsem chtěla k vám túžiti, kaksť mi k hanbě to [mé chování] přichodi VítAlan 2r

12. (o stavu ap.) z čeho, ot čeho mít původ, vznikat: hřiech, jenž bývá z vědomé zlosti člověčé, bezčíslně horší jest, nežli ten, jenž z nevědomie přichodí (przychodie rkp.) JeronM 14v fit; všecky nemoci od veliké prácě jistě přichodie LékMuz 20v