přicházěti | ESSČ |

přicházěti, -ěju, -ie ipf.

k přijíti

1. (o osobě) kam odkud přicházet, přibližovat se (zvl. chůzí): aj, syn tvuoj přichází TobU 145v (Tob 11,6: domuov jde BiblDrážď) venit; aj, Saul přicházieše, jda za voly s pole BiblPad 1 Rg 11,5 (pojide BiblOl) veniebat – relig.: uzříte syna člověčieho, sědiec na pravici moci božie a přicházějíc v oblaciech nebeských ComestC 333r venientem (sr. Mt 26,64)

2. (o osobě) kam, k komu odkud přicházet, dostavovat se, (opakovaně) chodit: často také k ňemu [sv. Prokopu] rozliční lidie nemocní přicháziechu PasMuzA 314; z jeho [pohnaného] dědiny noční věcí přichází na mú dědinu a tepe mi mé lidi i jich dobytek Půh 2,588 (1418); relig.: přicházet s duchovním posláním: přicházějí [falešní proroci] k vám v rúšě ovčiem BiblDrážď Mt 7,15 (přichodie EvSeit) veniunt

přicházěti na svět přicházet na svět, rodit se: Kristus, přicházeje k nám na tento svět, jako někaké skoky činil jest. Neb s nebe skočil v život panny Marie, z života jejieho do jesliček VýklŠal 45r

3. (o osobě) na koho o co (záležitost) přicházet za někým kvůli něčemu, obracet se na někoho v něčem: jest sváda mezi nimi [bohyněmi], o kterúžto na tě samého přicházejí, ať by tvým súdem … sváda byla rozdělena TrojK 97r; od drahně let … přicházeli sme před obojí stranu o sněmiech valných prosivše KorMan 26v – admin.: také p. Albrecht o svú věc s ním přichází na Jeho Milost Půh 1,263 (1408)

4. v co (stav), k čemu (stavu) přicházet v něco, dostávat se do něčeho, (v nežádoucí stav) upadat: mnohé ženy sem i tam putováním přicházely jsú v zlú pověst a v pohaněnie TrojK 100r; všecky věci, kteréž nebývají psaním zpuosobeny, buďto listy, neboli knihami, v zapomenutie lidem přicházejí CJM 4/2,205 (1479)

5. (o člověku) k čemu (abstraktnímu) přicházet, dospívat, (prospěšnému) dosahovat, nabývat něčeho, získávat něco, (škodlivému) trpět něco: vida Filip, ano ten muž poznenáhlu k prospěšenství přicházie BiblDrážď 2 Mach 8,8 (se rozmáhá BiblPraž) ad profectum venire; skrze neopatrné chovánie k zkažení je [svá práva] přivodí … a tudy k škodám a k obmeškání velikému přicházejí CJM 4/2,205 (1479)

6. (o člověku) o co (vlastního) přicházet o něco, pozbývat něčeho: aby … o statky, o čest, o hrdla přicházeli [lidé] ŽídSpráv 252; že jest držal on [pohnaný] … dědictví mé od mnohých let…, tak sem já o užitky své až dotudto přicházel Půh 6,290 (1492)

7. med. (o tělní trubici) odkud kam n. k čemu přicházet, jít, směřovat na nějaké místo n. k plnění nějaké funkce: od žíly zpodnie podpažné přicházie jiná žíla a tať jde k kosti LékSalM 768 venit; všecky žíly a cévky zřetedlné, kteréžto přicházejí <k> krmení a živení prsí LékSalM 777 veniunt ad nutriendum

8. (o neživém) odkud kam přicházet, dostávat se: dým z komínu přicházie do povětřie KorMan 158v; voda hostinná a přievalová, jenž přicházie s pole …, má svobodně téci ArchČ 6,32 (1415); (o věci) být přinášen (dopravován): mnozí listové ot … Židóv posieláni biechu k Tobiášovi a od Tobiáše přicháziechu k nim BiblPad Neh 6,17 (sú přišli BiblOl) veniebant – v obr.: žádná nečistota nepřicházie k duši živočicha neboli zvieřete, leč bude prvé čtyřikrát vyčištěn každý pokrm Čtver 28r accedit

9. (o informaci, právní záležitosti) na koho, přěd koho, k komu přicházet, dostávat se k někomu: sirotkóv nesúdie [knížata] a pře vdovské nepřicházejí před ně BelA 168v (sr. Is 1,23); komu sě svěřiti směli [svědci], nezatajili, jakož i mnoho na mě na samého těch řečí přicházelo ListářRožmb 2,6 (1438); jur. být předkládán k vyřízení někomu: pře tuto popsaná otvolávaním k vám [Staroměstským] přicházie ArchČ 4,355 (1414)

10. jur. (o majetku) na koho přecházet na někoho, připadat někomu (jako dalšímu v pořadí): odúmrt, kteráž na nás a naše předky přicházela tu v Přibyslavi, propustili sme CJM 4/2,117 (1465); městečko … vždycky po zástavách s jednoho [držitele] na druhého od mnohých let přicházalo jest DeskyMorOl 50 (1490)

11. (o hodnotném) komu ot koho, z čeho ap. dostávat se, být poskytován, (o zisku) přicházet, plynout: v ňemžto [Duchu svatém] a skrzě ňežto přicházie nám hřiechuov odpuščenie PasMuzA 180; s krčmy … města našeho jeden věrdunk po všechna léta nám přicházeti bude CJM 4/1,35 (1400) cedet

12. relig. (o něčem působivém) v koho/co ap. přicházet, vcházet, vstupovat: ani kdy člověku v srdce takáž [radost] přicházala, jakúž jest buoh připravil těm, ješto jej milují ŠtítBojVyš 14r; tudy síla z boha v nás přicházie, když skrze vieru obmýšléme milosrdenstvie jeho ChelčBoj 349v – fig.: druhé přicházie hospodin v ty, ješto bojijí …, hřiechu sě brániec ŠtítSvátA 71v

přicházěti na mysl, přicházěti v mysl, přicházěti na pamět komu přicházet na mysl, tanout na mysli: třetie [příchod Kristův] v síž neděli bude pamatovati [kostel], jako přicházie [Kristus] v mysl člověčí ŠtítSvátA 67v; srdce našě těžcě raněno bývá, kolikrát na pamět přicházie váš [kněžích] zlořečený život ListySkot 9r occurrit memorie

13. (zvl. o něčem trýznivém) komu, na koho/co přicházet na někoho/něco, postihovat někoho/něco: nemoci na našě těla přicházejí MatHom 123; to všechno pro naše hřiechy přicházie nám WaldhPost 121v

14. (o události, stavu, čase) přicházet, nadcházet, nastávat: neb sě to často přiházie, jež zlé s dobrým přicházie AlxV 1994; dum transisset když přicházieše vel jdieše sobota, alii exponunt když byla minula sobota, sed non videtur VýklKruml 248v (Mc 16,1: minu BiblDrážď, bieše minula BiblLit, pominula BiblPraž); neos. k čemu schylovat se: když přicházieše k tomu času BruncBaw 10r

15. (o události ap.) stávat se, dít se, přiházet se: všecko, což mluví [prorok], bez pochybenie přicházie BiblPad 1 Rg 9,6 (sě stává BiblOl) venit; to přicházie, že někdy milý buoh zevnitřními věcmi k tomu připudí člověka RokLukA 325r; komu jak ap. stávat se někomu nějakým, být pro někoho nějakým: ta [trpělivost] na tiež přicházie lidem ChelčBoj 385v – neos.: který duch slibuje některé věci, a nepřichází tak, lživý jest. Kterýž jinak praví, a jinak se stává, duch lživý jest JakZjev 363r

16. (o chování, stavu) ot čeho, z čeho ap. pocházet, dostavovat se (jako důsledek n. následek) z něčeho: <z> sžělenie srdečného přicházie nenávist všeho těleného sbožie OtcB 121r procedit; když jie člověk, ano mu sě nechce, od tohoť také nemoc přicházie LékMuz 19r

Ojed. (pokud nejde o písařskou chybu) je dolož. i novotvar 3. os. sg. préz. přichádí (CestMil 76r), sr. GbHistMluvn³ 3/2, 338. Ojed. dolož. je refl. přicházěti(ArchČ 18,364, 1491), snad vzniklé kontaminací se slovesem přiházěti sě.

Sr. přichoditi, přichozovati

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024).

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 23 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).