pevný | StčS | MSS |

pevný adj.

1. [o hmotném] pevný, odolný proti rušivým vlivům (tlaku, tahu, vychýlení ap.): že jest byl založen [dům] na pewney skále BiblDrážď L 6,48 (mocnéj EvOl, silné BiblOl) super petram, pod. BiblPad Sir 26,24; lýko, to jest…pewno TkadlA 32a (v. nový 2); kopati…kopy veliké a meze pewne a znamenité MajCarA 59 statiles; solidum celistvie vel pewne [království] VýklKruml 187a (Dn 2,42: tvrdé BiblDrážď, stvrzené ~Pad; fig.); u té mázdry teřichové, protože jest pewna,…nesnadno přihodí se porušenie LékRhaz 146; aby šitie pewno ostalo LékSalM 475 firmus; štít viery buď pewny k zdržení ohnivých šípuov diáblových ChelčBoj 410b; lépeť jest stavěti své stavenie na slúpích pewnych nežli na viklavých a třesúcích se ŽídSpráv 45; naději pewnu jako kotvu duše máme AktaBratr 1,8b; vzdělává se [stavba]…zdmi s vápnem pevnými ArchČ 14,141 (1464); v. též nepevný 1, nepohnutý 1, neustavičný 3 ║ [v té době] stavěti stavenie odpolu…zlo, věžě stavěti i jiné věci na pewno jest dobro LékFrantA 165b jiné pevné stavby; zlámají li co stěny [při vezdívání]…, to mají zase pewno učiniti PrávSasE 51a zpevnit, spravit

2. [o stojícím] pevný, silný; [o městu, hradu] mocný, opevněný: Amos…muž pewni VýklHebrL 179b robustus; dělati město pewnee AlexPovB 241a; kto na takovú výsost leze, nemaje pewnych nóh, snadně spadne do hlubokosti t. 251a pedis…firmitatem; vegetus…silný, zdravý, piewny (m. pe-) SlovOstřS 119; turris fortissima (věže naypewnieyſſie gl.) Káz Muz II E 9,2b; mají [věřící] pomakati v té kráse velikých duostojenství,…jsú li to kosti, jest li co tu živého a pewneho k spasení ChelčPost 114b (v obr.); na stráni leží [hrad] a nic pewny ani pěkný nenie CestJar 15 ║ žeť jest [Adlička] celé, pewne a výborné, ušlechtilé stvořenie svrchnieho stvořitele TkadlA 35a zdravé

3. [o osobě, jejím chování ap.] pevný, neochvějný; [o člověku] v čem vytrvalý: dobré mámy oružie proti diáblóm,…pewnu vieru OtcB 186a intemerata; horlivý milovník…má býti dlúhé mysli a trpeliv, ustavičen a pewen OrlojB 16a obsequiosus; některý kámen jest, ješto před ohněm nepohne se. Též úmysl múdrého pewny a ustavičný jest, že nižádným protivenstvím…nemóž přemožen býti GuallCtnostM 39a solidus; pewen [člověk] v dobrém ŠtítSvátA 181a; v pewne ustavičnosti státi Čtver 11b firma; vóle pewna nehřěšiti HusBetl 2,176; aby naděje naše pewna byla za vy BiblPad 2 C 1,7 (tvrdá ~Ol); viece se posiluje [víra] a pewniegſſie i tvrdšie bývá ChelčSíť 5a; buď pewny na cestě božie KorMan 35a jdi vytrvale; vždycky pevní, stálí a neporušení v náboženství ArchČ 7,346 (1468). – Sr. utvrźený

4. [o ději, prostředku] bezpečný, jistý, spolehlivý: jest pewniegie dobré činy okem viděti, než u pověstech po lidech slyšěti OtcB 5a tenacius; naypewnyeyſſye lékařstvie proti lakomstvu ŠtítVyš 67a efficacissimum; pochybenie mieti budeš v pewnich věcech, z toho pak divně v nejistých neb v pochybujících věcech bezpečna budeš Čtver 17b in solidis; pewna stráž JakZjev 331b (v. obraziti 5); máme pewnieyſi proročskú řeč BiblPad 2 P 1,19 (mocnější ~Ol) firmiorem; fortissimum solacium…naypewnieyſſie utěšenie VýklKruml 321a (Hb 6,18: přepevné BiblPraž, přesilné ~Ol, najsilnějšieho ~Lit, najvyššie ~Pad); oboje svědectví…pewne jest RokPřij 293b; mistři pražští s stranou sobě odpornou písmy pevnými se hádajíce BřezKron 434 věrohodnými, nespornými

5. [o slibu, hodnotě] trvalý, stálý, neproměnný, zvl. nezrušitelný: aby podlé milosti pewne bylo zaslíbenie všelikému BiblLit R 4,16 (utvrzeno bylo ~Pad) firma; abychom vstali s Kristem, přěšli v pewnyeyſſij život ŠtítSvátA 184b; chceš ty lidské nalezenie, ještoť pewno v sobě nenie, svú snad mocí upevniti Budyš 87a; pewny zákon boží RokJanB 76a; jednostajné chtěnie a nechtěnie jest naypewnieyſſie přátelstvo AlbnCtnostA 102a; v. též nepohnutý 5 — admin.: toho všeho na věčnú památku a pevnú tvrdost má vlastní pečet ArchČ 6,15 (1407); pravý jistý křesťanský pevný mír a věčný poklid t. 9,271 (1443); toho [smlouvy] na zdrženie i pevné zachovánie t. 37,375 (1460)

6. [o výroku, dokumentu, svědkovi] platný, směrodatný, zvl. závazný; „p-o činiti“ co potvrzovat: to [volbu] obnovujemy i pewno činímy PulkB 155 (v. obnovovati 6), pod. ArchČ 15,211 (1453); volenie [Václava českým králem] Fridrik, král říský jakžto správného a pewneho…potvrdil jest PulkB 159 validam řádného; když by který komu svého práva postúpil, aby to bylo pewne postúpenie BiblOl Ru 4,7 firma; aby to [naše rozhodnutí] bylo tak pevno, jako by JMt sám osobně…usúdil a učinil ListářRožmb 1,254 (1392); dámť dva pewna svědky [tj. církevní učitele] HusVýklB 133b; všech věcí paměť hyne kromě těch, kteréž by listy pevnými z dobrých lidí pečetmi byly utvrzeny CJM 4/1,344 (1424); k zdržení pevnému…potvrditi ArchČ 4,460 (1472; v. notule) — jur.: [přivěsit pečeť] aby tento zápis…peven ostal a beze všeho porušenie ListářPlz 1,222 (1402; sr. pevnost 6); činím…své najpevnějšie a poslednie rozkázanie ArchČ 37,1850 (1434); tiemto listem jisto pevno činím, jako bych ve dsky vložil a zapsal t. 327 (1445); rata accio pewny skutek ProkPraxD 24b; svědomie…mocnější nebli pevnější NaučBrn 157 (v. neboli 3); tento vejrok náš…pevnej činíme, aby od obou stran ve všech artikulích bez pohnutí zachován byl ArchČ 15,544 (1500)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pevný adj. pevný; odhodlaný, neochvějný; jistý, bezpečný, spolehlivý: mám duóvodu pevného; opevněný: přikáza dělati město pevné
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).