1. (čeho) oslábnutí, zeslábnutí, ochabnutí, slabost: Alal Oſlabenie nebo ustalost jeho VýklHebrL 178a (~K) laxitas; laxacio oſlabenye MamUKA 27b; defeccio oſlabenie vel umdlenie VýklKruml 199b (Na 2,10: var. v. nedostatek 4); o jazyku oſlabenie LékRhaz 90

2. (čeho) uvolnění, povolení, ztráta původní pevné celistvosti n. polohy: Deda… oslabuje nebo oſlabenye VýklHebrL 195a remissio; o oſlabeni řásy viečcí na očí. Oči druhdy trpie od oſlabeni řas, kdyžto řásy obratie se do očí LékRhaz 46; o oſlabeni neb rozpuštění mázdry teřichové neb břišné LékRhaz 148; nepřijímať uléčenie to vyvinutie chocholku kosti pažné, leč by oſlabenie neb obměkčenie bylo z příčiny mokré LékSalM 703; ║ relaxacio zprostěnie, oſlabenie SlovOstřS 107 puštění, zbavení sevření (srov. oslabiti 2); karbunkul a pryskýř též sú tvárnosti a jedno nadutím a oſlabenim rozdielní sú LékSalM 389 secundum… remissionem splasknutím (srov. oslabovati 2)

3. čeho [činu] ochabnutí, polevení v něčem: mezek i mezkyně oba znamenají zmeškánie neb oſlabenye činóv lidských BřezSnářM 141b (~S) infirmationem rei (srov. oslaběti 3); ║ Oſlabenie a umenšeme pomsty na hřiechy proti zákonu božiemu ŽídSpráv 273 zmírnění (srov. oslabiti 3). – Srov. oblehčenie 3