1. (čeho [těžkého]) zlehčení, učinění lehčím: z tělesné těžkosti vystúpiv [poustevník] duchovním oblehczenym u vrchnie viděnie vstúpiv PasMuzA 448 (~Tisk, ~Kal, oblečením ~KlemA) nadlehčením, povznesením; Masa…břiemě nebo oblehczenie VýklHebrL 212b (~K) pondus vel allevatio; po smrti Šalomonově žádali jsú oblechczenie břemene na Roboamovi ŽídSpráv 270 (v obraze)

2. čeho, ot čeho [tíživého] ulevení zproštěním něčeho, zbavení něčeho: prosíme oblehċenie od břemene našich hřiechóv HusVýklB 128b (~N) petimus…exonerari a pondere peccatorum; druhá věc jest oblehċenij hříchuov, neb zdá se hříšnému, když se hříchuov zpovídá neb vyznává, že jest zbaven velikého břemena TovHád 101a. – Srov. oblehčiti sě 2

3. čeho, v čem [obtížném] ulehčení, zmírnění: taková milost nevezmeť sobě utěšenie v těch věcech, jenžto sě státi nemohú, ani v nesnadnostech oblehczenye, jedno vždy přěd sě svému chce JeronM 19b (~O, ~P, ~U) remedium; když to věrně a snažně učiní [vůle], jako k odplatě to vezme a k oblehczeny prácě, že z obyčěje dobrého přijde žádost dobrého činiti ŠtítVyš 43b pro…relevatione laboris k usnadnění; lítost mají okazovati kniežata a mocní netoliko při odpuštění a oblehċeni pomsty, ale také i při zadržení skutkuov AlbnCtnostA 144b

4. (čí, koho [lidí], čemu [duši, srdci]) ulehčení, úleva (někomu n. něčemu, pro někoho n. pro něco): neb lid prosil oblechczenye [od krále] PasMuzA 1 (~Kal, otlehčenie ~Tisk); jakžto na každý den vzdychajě smrti pro mé oblehczenie čakajě žádaji PasMuzA 166 (~KlemA, ~Kal, polehčenie ~Tisk); všěmi mukami spolu bez oblechczenye mučen býti JeronM 48a sine remedio; [proroctví] o oblehczieny a o břěmenu hřiecha ComestC 295a de alleviatione; že jest jim dal [Bůh vězňům v Babylóně] otpuštěnie i oblehczzenye BiblOl 2 Esd 4,62 (~Lit, otdechnutie ~Praž, rozvlaženie ~Pad) refrigerium; neb ne tak mluvím, aby jiným bylo oblehczenye a vám pak utrpenie BiblOl 2 C 8,13 (ne aby jiným bylo oblevenie ~Pad, bylo obleveno ~Lit, byla dána příčina ku prázdnosti ~Praž) remissio; skrčenie [údů] jest někaké oblehczzenie člověčiemu srdcu při bolesti Kruml 329; méno tvé svaté buď srdci mému oblehczenye Traktát Strahov DG V 3,59b refocillatio; jsú některá odpuštěnie a oblehczenye v některých klášteřiech obdržaná od papežóv ŠtítKlem 73b; pod pokrytstvím utečenie nebo oblehcżenije nedosáhna AktaKost 87b relaxationem; nedáno jemu [sv. Pavlovi] jest oblehczenie pro udatné bojovánie PříbrZamM 25b; že již z pekla žádného vykúpenie nenie ani oblehczienie RokLukA 340a; aby oni [bratři] po smrti jeho a pro oblehczeni duši svéj nemeli mezi sobú žádného závodění, než mier a pokoj Žilin 92a (1494); jakož…rozkázáno a spuosobeno k oblehčení všech dobrých lidí, aby úředníci milost lidem činili ArchČ 4,447 (1471)

5. (čeho [hříchu]) zlehčení, znevážení, podcenění: mnoho jest ustavení, aby kněžie s ženami neobcovali, ale netbánie, oblehċenie, lest, chytrost a darovánie jest jich starším, i jim, i osadním, i pánóm na věčné zatracenie HusVýklB 109a (~M); máme za to, že by tu [u prelátů] bylo shledáno oblehczenie hřiechuov KorMan 26a; protož tiemto piesmem klamajíť se všickni přebývající v těle hřiecha, přivodiece je sobě k oblehċenie hřiechuov AktaBratr 1,211b