obiznovati, obižnovati, -uju, -uje ipf.; k obizný
1. mít všeho hojnost, žít v blahobytu: hřiešníci obiznujíce na světě obdrželi sú bohatstvie BiblHlah Ps 72,12 (var. v. obizník) abundantes; roztyli sú obiznugicze v bohatství BiblLitTřeb L1, Neh 9,25 (var. v. obiziti 1) abundaverunt deliciis (v předloze: diviciis?) oplývajíce bohatstvím
2. být v hojném počtu: ovce jich březie obyznugice v krociech svých, volové jich tuční BiblDuch Ps 143,13 (var. v. obihovati 2) abundantes in egressibus suis (kalk)
Srov. obihovati, obihati