napojiti | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

napojiti, -ju, -jí pf. (ipf. napájěti, napojovati, pojiti); k píti

1. koho/co [osobu n. zvíře] (čeho, čím [nápojem]) napojit někoho (něčím), dát pít někomu (něco, něčeho): napogil si ny vína skrúšeného (zkuſſeneho rkp) ŽaltWittb 59,5 (napogil si ny vínem ~Klem, ~Pod, BiblPad, ~Praž, pojil s ny vínem ŽaltKap, BiblOl) potasti; v žiezě méj napogily mě octem ŽaltWittb 68,22 (~Pod, napájěli sú ~Klem, BiblPad, ~Praž, pojili ŽaltKap, pod. BiblOl) potaverunt; i napogil jě [Bůh Židy] jako u bezedná velikého ŽaltWittb 77,15 (~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Lit, pod. ~Pad, napájel je ~Praž, navodnil jě ŽaltKlem, BiblOl) adaquavit; potokem rozkoši tvé napogiſſ jě ŽaltWittb 35,9 (BiblOl, ~Lit, ~Pad, napájeti je budeš ~Praž, pojiti budeš je ŽaltKlem, ~Kap, zpojíš je ~Pod) potabis eos (v obraze); každý vás neodvíže volu ani osla v sobotu, i nenapogy? EvVíd 33b (L 13,15: var. v. nápoj 1) adaquare; tehdy kámen odvaléc [pastýři] napogili ovce a napogiec opět zase přikryli ohlubni studničnú BiblCard Gn 29,3 (~Ol, pod. ~Pad, když se napogila stáda ~Praž) refectis gregibus; Napoy mě…pitím tvým HradProk 7b; všěm své vody dosti dá [studnice] i napogij, ale sama sě nemuož nasytiti OtcB 92a; mú mysl napoy tvé krve svaté Kruml271 (fig.); budu [hříšníci] chlebem pláče nakrmeni a nápojem slez napogenij ŠtítSvátA 91b (v obraze); pocionare napogiti SlovOstřS 144; byl (sv. Vavřinec] tiem kalichem napogen KorMan 51a; nadto i vážil [Mojžíš] vodu s námi a napogil ovce BiblPraž Ex 2,19 (dal píti ovciem ~Card, ~Ol, ~Lit, nápoj dal jest ovciem ~Pad) potumque dedit ovibus; a při obědě aby nakrmeni a napojeni slušně byli [kněží] z duochoduov špitálských ListářPlz 2,366 (1496)

2. koho (čeho, čím [něčím abstraktním]) naplnit, prodchnout; [něčím žádoucím] obdařit: a všechni jedniem duchem jsme (gſem rkp) napogieny BiblDrážď 1 C 12,13 (~Ol, ~Pad, ~Praž, v jednom duchu napogeni sme ~Lit) in uno Spiritu potati sumus; jsúc napogena božské sladkosti VítBrig 106a inebriata; všemi dobrými skutky jsa napogen OtcA 3a (jsa naplňen ~B) irrigatus; aby nakrmil a napogyl jeho [nebeský chléb Jeronýma] milostí svú JeronM 31b; napogil [Bůh] tě všeho dobrého BiblOl Sir 32,17 (jenž tě napojuje všemi dobrými věcmi svými ~Praž, opojil tě všeho dobrého ~Lit, jenž tě opojuje ode všěch dobrých věcí svých ~Pad) inebriantem te ab omnibus bonis suis; tehdy tepruv slova božieho (-uo- ed.)…ščastný ten sbor z tvých úst napogen jest MatHom 381 potatus est; nebo všecky [roty] mieřé proti Kristovi tiem duchem nečistým, jímž sú napogeny ChelčJan 62a; ty s…nebeské múdrosti napogen PasKal I9a

3. co (čeho, čím [něčím tekutým]) zalít, svlažit; [zbraň krví] zbrotit; [něco propustného] napustit, nechat nasáknout: Napogyu šípy mé kirve ŽaltWittb 215a (Dt 32,42: Napogimṫ…krví BiblPraž, zapojím…krví ŽaltPod, BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, opoju…krv́ú ŽaltKlem) inebriabo; i každý meč krví napogen, jenž jest krví poplul tako, že nemóž v nožnice nikako AlxV 1834; navščievil si [Bože] zemi i napogyl si ji ŽaltPod 64,10 (~Kap, BiblOl, zapojil jsi ŽaltWittb, ~Klem, BiblPraž, opojil s ~Pad) inebriasti eam; kterúž [mokrostí] hojně jsa napogen, kořen své ratolesti vždycky krmí Čtver 55b quo exundans; opět hubu napoge onú vodú a na ránu přilož LékKřišť 122b; pro nižto [bolest] mokrosti běžie k ráně a rozběhnú se po údu a napoge žíly LékSalM 570 imbibunt nervos; napoyg ten prach jí [vodou] AlchAnt 90b; má napogiti kámen fermežem ArchKol (1495); ║ potoky jeho napogyl si [Bože] ŽaltPod 64, 11 (pod. BiblOl, zapoji ŽaltWittb, pod. ~Klem, ~Kap, BiblDrážď, ~Praž, opoj ~Pad) inebria zavodnil jsi

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


napojiti, -ju, -jíš, pftiv., tränken. — Prodřěl opoku i napogil jě adaquavit ŽWittb. 77, 15. Chce-li ť (nepřítel) piti, napoý jej ŠtítBud. 208. — Napogil si ny vína potasti ŽWittb. 59, 5, napojiti čeho. Napogyu šípy mé kirve inebriabo t. Deut. 42. Mú mysl napoy tvé krve Kruml. 271b. (Panna) stála u velikém náboženství, jsúc napogena božské sladkosti Vít. 106a. — Napogily mě octem ŽWittb. 68, 22. Napogil si ny vínem ŽKlem. 59, 5. Napoy mě pitím tvým Hrad. 6b. Každý meč krví (nebo krvi) napogen satur AlxV. 1834. Týmž nápojem napogiti soporari Mill. 23a (překlad odchylný). Má napogiti kámen fermežem KolB. 21a (z r. 1495).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


napojiti, -ju, -jíš dok. (koho, co) napojit, dát pít; napustit, nechat nasáknout; (co čím) zbrotit (zbraň krví); (koho čím) naplnit něj. citem, prodchnout
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


napojiti dok. = opojiti, opíti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).