naliti | StčS | GbSlov | MSS |

nali, naliť interj., též naliž, naliti, naleť; k na a li

1. upozorň. hle, a hle, aj tu; po vedlejší větě časové upozorňuje na nečekaný děj: kněz u městě v okně stojieše, na město snažně hledieše: nalyt z Řězna měštěnín jědieše DalC 77,19 dy wil quam dor her; přijide [Mucius] s púště k bratří…: nalyt jeden velmě nemocen OtcA 129a (an ~E); vzdviže [Cyril] oči svoji: Nalyt aj toť přěveliký zástup anjelóv od kláštera jdúce… spievají JeronM 32b et ecce; počechu se ohlédati, hrad právě opatrovati: Nalit rozliční domové, zlatem psaní pokojové BawArn 2522; když přěd městem biechu, jemužto Vornice diechu, Nalyz tu juž král Ecel bieše RůžZahrA 82; sšel [Micheáš] do domu královo, do peněžné chovatedlnicě mistra židovského zákona: nalyt tu všecka kniežata sediechu Pror Jr 36,12 (BiblDrážď ~Ol~Lit, a aj ~Pad, ~Praž) et ecce; i sta sě, když on [Ježíš] sedieše v domu, nalyt mnoho zjěvníkóv a hřiešníkóv přišedše jědiechu s Jezukristem Mat 124 (Mt 9,10 ecce: BiblOl, ež EvVíd, tehdy BiblDrážď, a ova EvBeneš, aj BiblLit, ~Pad, ~Praž); die mudřec: Šel sem přes rolí lénieho: nalyt vše porostlo kopřivami ŠtítSvátA 96a (anoť ~B; Pr 24,31 et ecce: ano BiblDrážď, ~Ol, a aj ~Lit, ~Pad, ~Praž); i uda se Hektorovi na zdi městské vzhlédnúti: nalit Elena i jeho žena… stojie na zdi TrojA 146b; událo se mistru Ipokrasovi státi podlé moře: nalit čáp pracuje nemoha z sebe trusu pozbyti LékFrantA 72b

2. nálad. [po slovesech domnívání] a hle, a vida; vyjadřuje překvapení nad nečekaným opakem (nabývá významu odporovacího, srov. níže 3): já mniech učenníka jmajě, nalyt nad mě mistr tet vzdaje LegDětK 4a autem; čakali srny světla, nalit tmy, blýskoty, a ve tmách smy chodili BiblDrážď Is 59,9 (~Ol‚ a aj ~Lit, ~Pad, ~Praž) et ecce; mnieše [liška] oklamajíc čbána, Nalit sě oblúdi sama HradLiš 131a; a když mniechom, by mělo lépe býti…, naliť to hóře CestMandA 217b (nalizto ~S, nalyko ~M); neb za to mnieše, by upřiemná [slova] byla, nalit lstí a úkladuov plna TrojK 157a; že zákonničie modlitby …zdají sě velmi užitečné, nalit před bohem jsú velmi ohavné; zdá sě obecně lidem, by tu bylo pravé náboženstvie, nalit chytré omýlenie a lstivé pokrytstvie JakVikl 201a; lékař…řezal ženu, a což mněl, by byl kámen, nalit bylo maso zbytné LékRhaz 157

3. ve funkci konj. odporovací avšak, ale, a zatím, leč: potoči král posly svojě do Damaška… [se vzkazem], aby jej míle přijeli… Naly juž sám tomu chtěl zlý oprávce toho města…,an inhed na zlé pomienil AlxV 1973 sed; ľud sě o jho [Janově] rově svinu, Nali nenie co zahřésti LegApŠ 38; letie [mnozí]…k nim [k nevěstkám], nalit i bude hoře jim, anoť jě diábel potrhne DesHrad 294; nebo člověk zdráv jsa… na to [na smrt] pomnieti nerodí, Nalyt sě mu smrt nahodí Vít 31b; otevřěla sem mému zmilelci, nalit on otchýlil sě i šel pryč BiblOl Ct 5,6 (~Lit, ale ~Pad, ~Praž) at; odtud jidech [Pravda] na vše strany…, hledajíc sobě bydla, nalit jsú všudy osidla PísPravdaJ 60; a lid dává [almužnu], mně, by bóh požíval v chudých, naliṫ bélité a bélkyně požívají z bélenci HusVýklB 54a; mní [kněz], to čině, že v kázaní prospívá, nalit jediné i s mocí s pohany jedva se srovnává ChelčLid 81a; uhlédá [myš] v škulině listy a smlúvy ty i chtíce je přečísti, nalet byly papírové a pečeti se selnuly TovHád 34a; ║ měla sem ho sedmnádcěte let v svém domu i, neznala sem ho, nalit byl muoj přědrahý syn PasMuzA 327 (an ~Kal) quia esset a byl to, třebaže byl

4. ve funkci konj. obsahové [po slovesech vnímání] že, jak: i vezřěch, nalyty z nebe jeden krásný člověk <s>stúpi AlxV 886; uzřě [Ctirad], naly dievka pláče DalC 13,15 (nalyzt ~V, nalit ~L); i viděl sem, nalit vietr vichrový jdieše od puol noci BiblDrážď Ez 1,4 (~Ol, ~Lit, a aj ~Pad, ~Praž) et ecce; uzřěl [poustevník] od jedněch přěvelmi krásných mládencóv, nalyt dělají jeden trón velmi velebný JeronM 71a; uslyše [jelen], nalit psi skučie BawEzop 2350; v tom spání viděl sem divné viděnie, Nalit buoh Merkurius řečený vede tři bohyně s sebú TrojA 43b vidi…,quod deus…ducebat; spatří li kto ve snách, nalit krev z hlavy…teče na tělo BřezSnářM 71a; a toť jest viděl svatý Jan v zevení svém, nalit žena sedí na šelmě okrášlená JakBetl 111a

5. ve funkci konj. důvodové neboť, vždyť: i posla ho Pilát jemu [Ježíše Herodesovi], obáč nepřieteli svému, chtě tudy Ježúšě zbýti a jeho [Herodesovy] přiezni dobyti, Naly Herodeš ho žádal a tomu sě velmi nadál LegUmučK 3a 9; Zderad… vojsku káza zasě hnáti, nalyt Sasici na kněz udeřili DalC 50,53 (~V, neb ~L)

Ad 1: za lat. ecce stč. též aj toť, aj zři, ej, hleď, hlédaj, nuž aj, seova. – Ad 2: za lat. autem stč. též zatiem. – O neúplném a nedovršeném přechodu této interjekce v spojku v. Bauer, Souvětí 50–51 a 119–120; tam i odkazy na starší výklady

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


naliť, naliti v. nali

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


naliti, -ľú, -lé pf. (ipf. nalévati); k líti

1. čeho [tekutého] kam nalít, vlít něco; nač polít něco něčím: nali [Ježíš] vody v medenici i jě sě mýti noh svých učedlníkóv BiblDrážď J 13,5 (pod. EvPraž, BiblOl, ~Praž, vli vody EvRajhr, pusti vodu ~Zimn, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, vpustil vodu EvOl) mittit; Jakub…vzal kámen… i nalil svrchu naň oleje BiblCard Gn 28,18 (~Ol, pod. ~Pad, poliv olejem ~Praž) fundens oleum desuper; hrnec (Hrrnecz ed.) kvasnic v ně [v těsto] nalichu HradSat 137b; já také tvým velblúdóm načři vody a nalem v koryta ComestC 31b infundens; pakli v ně [v nádobu] nalygy pitie dobrého ŠtítVyš 29b in eo reconditur; ten [tvaroh Tataři] vložiece v hrnec neb v jiné nádobie, nalygie na to vody CestMil 44a; a postav ji [svíčku] prostřed mísy a okolo nie nali vody málo LékFrantA 56a; uvázal rány jeho, naliw oleje a vína ChelčPost 222b; dvatceti věder do něho [do hrnce] kázal naliti smoly PasKal N7a; do lahvic také kožených nových nalili sme vína BiblPraž Jos 9,13 (lahvicě… byli smy naléli ~Ol, ~Lit, naplnili sme ~Pad) implevimus; plumbare oloviti aut olova naliti aut nalévati SlovKlem 21b; ║ ale oběti z vína, ješto mají naliti po každéj oběti, tyto sú BiblCard Nu 28,14 (~Ol, ~Lit, mají lény býti ~Pad) quae… fundenda sunt být obětovány jako úlitba; jako když k dobrému vínu vody nalij ŠtítVyš 48a přileje

2. (čeho [nápoje] komu) nalít, předložit k pití, načepovat: paní, nali piva PodkU 12; pudeme li do krčmy, kážem sobě naliti PísChudT 153b (47); est bona lex nalí, melior pí, optima vypí FljšPřísl 1,1115 (přípisek, Leningrad Lat I F 44); již li spravedlivě nalete [šenkýři] RokPostK 138b; Nali, má milá krásná panno Post Strahov DT III/l, 165b; koho jest tak na duši ranil [člověk], komu jest jedu toho nalil…,tak by měl najíti a opraviti BechMuz 91a (v obraze)

3. co [nádobu] nalít, litím naplnit: a když žena lejieše, olej vždy rostieše, a když nali vše nádobie, olej přěsta téci ComestC 187a impletis vasis; i polož jej [kámen] v čieši a naly plnú vody Lapid 162b; vece jim [sluhům] Ježíš: Naplňte stúdvy vodú! A naplnili sú je až do vrchu (plny nalili gl.) HusPostH 17a (J 2,7: naplnili sú BiblPad, ~Praž, pod. EvVíd, ~Ol, naplnichu BiblDrážď, EvBeneš, BiblOl, ~Lit) impleverunt eas; piva plný hrnec nalige, vařiž LékFrantA 123a

4. co zalít, zavlažit: a kterakžto <s>stupuje příval a sníh s nebe a tam sě viec nevracuje, ale napájí zemi a nalige ji a roditi jí káže EvOl 109a (Is 55,10: polévá a svlažije ji BiblDrážď, Pror, BiblOl, ~Lit, nalévá ji ~Pad, zalévá ji ~Praž) infundit Srov. naléti

Ad 1: za lat. mittere stč. též přiliti, vlíti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nalit, naliť, naliti, conj., interj.: sed, ecce, v. nali.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


naliti, -ľú, -léš, pftiv., nalíti, eingiessen; stsl. naliti, -liją infundere, implere. — (Žena kvasnicě) přinesši i nali puol dieze Hrad. 136b; hrnec kvasnic nalichu tamt.; vody teplé nalyw ML. 97a; (sluhové stúdvy) plny nalili HusPost. 17a; naly ve ň (t. v sud) vody Otc. 273b (impt.) — Kdy se (kto) nalé tebe, tu ť nezná lidí ani sám sebe (vytýká voda vínu) Svár, Výb. 1, 938, naliti sě čeho; vína, jímž (s’) sě nalila quo mades Ol. 1. Reg. 1, 14. Srov. naléti.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nali, naliť, naliti, naliž, naleť interj. hle, a hle, ejhle, vida; (též ve funkci spoj.) ale, avšak, a zatím; že jak; neboť, vždyť
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


naliti, -ľú, -léš (imper. nalí) dok. nalít; zalít, zavlažit: naliti zem’u
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).