nali, -ž nali-ž; nali-ť, nali-ti; nalit, nalet, conj. sed, ale, interj. ecce, hle, ejhle! Doklady nejstarší mají nali, a to je podle pravděpodobného domnění Šafaříkova ČČMus. 1847, I, 302 z nъ-ali, doslovně = sed tamen, než však; z toho stalo se nali-ti, nali-ť, připojením enklitického -ti, -ť; a z toho dále snad nalit (toto není dosti jisté, a zejména nebývá jisto, kdy čísti jest nalit a kdy naliť; poněvadž ve staropísmých textech koncové -t a -ť zřídka bývá lišeno); a nakonec nalet, v. t. Význam adversativní drží se jistou měrou stále, ale vedle něho proniká a časem ovládá význam ecce. V dokladech jednotlivých někdy význam obojí se hodí, jindy tu ten, tu onen více proniká, význam ecce zejména tam, kde se uvádí, co se z nenadání uzří, uslyší atp. — Takž mniece, by (apoštol) tu byl ležě…, liud sě o j’ho rově svinu, nali nenie co zahřésti ApŠ. 38. I posla ho jemu (Pilat Ježíše Herodesovi), obač nepřieteli svému, chtě tudy Ježúšě zbýti a jeho (Herodesovy) přiezni dobyti, Naly Herodes ho žádal a tomu sě velmi nadál… Umuč. 2a (text mezerovitý). Po jednom dnu… potočí král (Alexander) posly svojě do Damaska… vzkazujě…, ač j’ho králem přijmu míle, ž’ dá jim při všie čsti ostati…; nali juž purgrabie z města …, uzřě, že sě čas proměnil…, (s) sobú ľud z města vylúdi AlxH. 6, 41 sl.; po jednom dni… potoči král posly svojě do Damaška… vzkazujě…, aby jej míle přijeli…; naly juž sám tomu chtěl zlý oprávcě toho města…, vida, že sě čas proměnil…, všěcky, což tu bieše lidí, přěd město (s) sobú vylúdi AlxV. 1973 sl. (místa parallelní). (Alexander) poče (hnáti) dále na saracenského krále, naly ten juž kázal žéci, kadyž chtěli jěti Řěci AlxV. 2294; …Naly sě j’mu to dostalo, že nemohl (na zdi) státi za málo… AlxŠ. 5, 1 (text mezerovitý). (Ctirad) uzřě, naly dievka pláče a nad ní inhed vran kváče DalC. 13. Když přěd městem běchu, nalyz tu juž král Ecel bieše Růž. 4, t. j. nali-ž. — (Alexander vypravuje o svém vidění): tak mi sě uda uzřieti, ande sě tako prosvieti, jakžto když bude z hromu blesk, pro ňež sobě tak velmi stesk, až zapomanuch sám sebe; i vezřěch, nalyty z nebe jeden krásný člověk (s)stúpi, jenž atd. AlxV. 886. — Liška mnieše oklamajíc čbána, nalit sě oblúdi sama Hrad. 130a; to vidúce mnozí blázni… letie k nim (ženám lákavým), nalit ibude hoře jim Hrad. 99a m. naliti bude (ve var K jen nalit). (Mistr Zacheus učil malého Ježíše a zvolal): já mniech učenníka jmaje, nalyt nad mě mistr tet (Ježíš) vžda je! DětJež 4a. (Oldřich) uzřě, nalyt stojí dospělý hrad DalC. 38; Zderad… vojsku káza zasě hnáti, nalyt Sasici na kněz udeřili t. 50; Vladislav… ku Prazě jědieše, a když u Brusnicě bieše…, nalit jěde silně kněz ſybrſky (srbský) Vacislav na pomoc Bořivojovi (protivníku Vladislavovu) t. 58; kněz u městě v okně stojieše, na město snažné hledieše, nalyt z Řězna měštěnín jědieše, jenž jemu dvěma penězma dlužen bieše t. 77. Ty věci když jáz vzvěděch…, k téj odivě jidech, nalyt beránek tento (sv. Sylvanus) přětichý mezi vlky… stojí JeronMus. 55; (mnich u vidění) uzřěl od jedněch přěvelmi krásných mládencóv, nalyt dělají jeden trón velmi velebný t. 71; (lidé) mniece, by koncě čakajícieho (očekávaného) došli již, nalyt pak některým diábelským ponučením k uosídlu ztracenie… došli jsú t. 6; (Cyrillus) v tom jistém mysli své otrapě vzdviže oči svoji: Nalyt ay tot přěveliký zástup anjelóv od kláštera jdúce… spievají et ecce t. 32. I odšel sem k Eufraten a vykopav i vzal sem dolní pás s toho miesta, kdež sem byl skryl jej; nalyt byl shnil dolní pás, tak ež ižádnéj potřebě hoden nebyl et ecce computruerat lumbare ita ut etc. Pror. Jer. 13, 7; sšel do peněžně schovaſedlnicě mistra židovského zákona, nalyt tu všecka kniežata sediechu et ecce t. Jer. 36, 12; čakali srny světla, nalyt tmy et ecce t. Isa. 59, 9. Protož často, když mní která, by měla dobré bydlo mieti s mužem, nalyt se jí nahodí snad kostkář, opilec atd. Štít. uč. 37b; on (otec Pilatův) mienil chtě z toho mieti utěšenie (t. ze syna, který se mu má naroditi), nalyt túhu s hořem mieti bude t. 9a; (Ezechiel) všed uzřěl nalyt podobnost všech nečistých žiežel Štít. ř. 133a; die mudřec: Šel sem přes rolí lenieho, nalyt vše porostlo kopřivami t. 96a; bude řéci (člověk): Již dobře tvá věc.., jakž jen tohoto dosiehneš neb tohoto! nalyt s tiem bude opět nová lopot t. 42b; tak t’ die o ní (o té zvěři) prorok v tom vidění: Hlediech na to, nalit by jiná zvěř jako pardus atd. ŠtítMus. 75a; (syn Dobešův) uzří jednoho, an sě připravuje na cestu…, nalit to byl anděl, ale on jej člověkem mněl t. 20a. Uzřě, nalit lid sě béře ecce Ol. 2. Reg. 13, 14; nalit jeho ženima leží surrexit homo et aperuit ostium et ecce, concubina eius iacebat ante ostium t. Súdc. 19, 27; nalit kniežata zástupová sedie adolescens… ingressus est illuc, ecce autem principes exercitus sedebant Lit. 4. Reg. 9, 5. Vévoda kúřimský… nadál sě…, by jemu snadné přišlo, jeho (Václava) přebojovati, nalit pak duch svatý silnější byl bojovník, jenž v ňem (Václavovi) přěbýváše PulkR. 21a. Uda sě jemu obrátiti i uzře, nalyt na skále plást medu přilnul bieše Otc. 135a. Slíbiechu se ta slova Priamovi, neb mnieše, by upřiema byla; nalit lsti a úkladuov plna Troj. 203a. Dávajíce jim v ústa jako svaté, nalit horúcie modla ChelčRepl. 25a. (Liška) uzře, nalit jejie doba Baw. 28a; (žáby) uslyšechu zvuk protivný, nalit špalek divný z nebes t. 32a; všelikaký (zajíc) to zoči, nalit žába, kdež by která, strachy skáče do jezera t. 37a; (jelen) uslyše, nalit psi skučie t. 52b; (syn) když uzře posla ctného od ciesaře slovútného, nalit posel jest nezmatečný…, tu poče jej velmi ctíti t. 72b; počechu se ohlédati, hrad právě opatrovati, nalit rozliční domové zlatem psaní pokojové t. 101b; tepruv se na to oddachu, nalit (hrad) tak lstivě učiňen a v tvrdosti usazen, že král ani které knieže… neměl by se pokusiti, by jeho mohl kdy dobyti t. 103b; (Arnošt a nohem vysvobození jeho společníci) boha počechu chváliti, za poslednie dva prositi…, nalit opět noh nese se s nimi, s tovařiši posledními, a ta oba v hniezdo vsadi t. 121a; dřéve než skálu projedú, jedna světlost jim se zjevi…, nalit drahý kámen bieše…, od ňehož ta světlost jdieše t. 123a; každý okolo sebe hledí, i uzřechu, nalit sedí zmilitká poctivá králová t. 198a. — Blahoslav uvodí naliť mezi archaismy, jež zavrhuje: Naliť přijde sám Pán, prý jako by řekl: A tožť v tom přijde sám Pán; item: Naliť sem ostydla, t. ajhle jižť sem ostydla Blah. 175.