nali | StčS | GbSlov | MSS |

nali, naliť interj., též naliž, naliti, naleť; k naa li

1. upozorň. hle, a hle, aj tu; po vedlejší větě časové upozorňuje na nečekaný děj: kněz u městě v okně stojieše, na město snažně hledieše: nalyt z Řězna měštěnín jědieše DalC 77,19 dy wil quam dor her; přijide [Mucius] s púště k bratří…: nalyt jeden velmě nemocen OtcA 129a (an ~E); vzdviže [Cyril] oči svoji: Nalyt aj toť přěveliký zástup anjelóv od kláštera jdúce… spievají JeronM 32b et ecce; počechu se ohlédati, hrad právě opatrovati: Nalit rozliční domové, zlatem psaní pokojové BawArn 2522; když přěd městem biechu, jemužto Vornice diechu, Nalyz tu juž král Ecel bieše RůžZahrA 82; sšel [Micheáš] do domu královo, do peněžné chovatedlnicě mistra židovského zákona: nalyt tu všecka kniežata sediechu Pror Jr 36,12 (BiblDrážď ~Ol~Lit, a aj ~Pad, ~Praž) et ecce; i sta sě, když on [Ježíš] sedieše v domu, nalyt mnoho zjěvníkóv a hřiešníkóv přišedše jědiechu s Jezukristem Mat 124 (Mt 9,10 ecce: BiblOl, ež EvVíd, tehdy BiblDrážď, a ova EvBeneš, aj BiblLit, ~Pad, ~Praž); die mudřec: Šel sem přes rolí lénieho: nalyt vše porostlo kopřivami ŠtítSvátA 96a (anoť ~B; Pr 24,31 et ecce: ano BiblDrážď, ~Ol, a aj ~Lit, ~Pad, ~Praž); i uda se Hektorovi na zdi městské vzhlédnúti: nalit Elena i jeho žena… stojie na zdi TrojA 146b; událo se mistru Ipokrasovi státi podlé moře: nalit čáp pracuje nemoha z sebe trusu pozbyti LékFrantA 72b

2. nálad. [po slovesech domnívání] a hle, a vida; vyjadřuje překvapení nad nečekaným opakem (nabývá významu odporovacího, srov. níže 3): já mniech učenníka jmajě, nalyt nad mě mistr tet vzdaje LegDětK 4a autem; čakali srny světla, nalit tmy, blýskoty, a ve tmách smy chodili BiblDrážď Is 59,9 (~Ol‚ a aj ~Lit, ~Pad, ~Praž) et ecce; mnieše [liška] oklamajíc čbána, Nalit sě oblúdi sama HradLiš 131a; a když mniechom, by mělo lépe býti…, naliť to hóře CestMandA 217b (nalizto ~S, nalyko ~M); neb za to mnieše, by upřiemná [slova] byla, nalit lstí a úkladuov plna TrojK 157a; že zákonničie modlitby …zdají sě velmi užitečné, nalit před bohem jsú velmi ohavné; zdá sě obecně lidem, by tu bylo pravé náboženstvie, nalit chytré omýlenie a lstivé pokrytstvie JakVikl 201a; lékař…řezal ženu, a což mněl, by byl kámen, nalit bylo maso zbytné LékRhaz 157

3. ve funkci konj. odporovací avšak, ale, a zatím, leč: potoči král posly svojě do Damaška… [se vzkazem], aby jej míle přijeli… Naly juž sám tomu chtěl zlý oprávce toho města…,an inhed na zlé pomienil AlxV 1973 sed; ľud sě o jho [Janově] rově svinu, Nali nenie co zahřésti LegApŠ 38; letie [mnozí]…k nim [k nevěstkám], nalit i bude hoře jim, anoť jě diábel potrhne DesHrad 294; nebo člověk zdráv jsa… na to [na smrt] pomnieti nerodí, Nalyt sě mu smrt nahodí Vít 31b; otevřěla sem mému zmilelci, nalit on otchýlil sě i šel pryč BiblOl Ct 5,6 (~Lit, ale ~Pad, ~Praž) at; odtud jidech [Pravda] na vše strany…, hledajíc sobě bydla, nalit jsú všudy osidla PísPravdaJ 60; a lid dává [almužnu], mně, by bóh požíval v chudých, naliṫ bélité a bélkyně požívají z bélenci HusVýklB 54a; mní [kněz], to čině, že v kázaní prospívá, nalit jediné i s mocí s pohany jedva se srovnává ChelčLid 81a; uhlédá [myš] v škulině listy a smlúvy ty i chtíce je přečísti, nalet byly papírové a pečeti se selnuly TovHád 34a; ║ měla sem ho sedmnádcěte let v svém domu i, neznala sem ho, nalit byl muoj přědrahý syn PasMuzA 327 (an ~Kal) quia esset a byl to, třebaže byl

4. ve funkci konj. obsahové [po slovesech vnímání] že, jak: i vezřěch, nalyty z nebe jeden krásný člověk <s>stúpi AlxV 886; uzřě [Ctirad], naly dievka pláče DalC 13,15 (nalyzt ~V, nalit ~L); i viděl sem, nalit vietr vichrový jdieše od puol noci BiblDrážď Ez 1,4 (~Ol, ~Lit, a aj ~Pad, ~Praž) et ecce; uzřěl [poustevník] od jedněch přěvelmi krásných mládencóv, nalyt dělají jeden trón velmi velebný JeronM 71a; uslyše [jelen], nalit psi skučie BawEzop 2350; v tom spání viděl sem divné viděnie, Nalit buoh Merkurius řečený vede tři bohyně s sebú TrojA 43b vidi…,quod deus…ducebat; spatří li kto ve snách, nalit krev z hlavy…teče na tělo BřezSnářM 71a; a toť jest viděl svatý Jan v zevení svém, nalit žena sedí na šelmě okrášlená JakBetl 111a

5. ve funkci konj. důvodové neboť, vždyť: i posla ho Pilát jemu [Ježíše Herodesovi], obáč nepřieteli svému, chtě tudy Ježúšě zbýti a jeho [Herodesovy] přiezni dobyti, Naly Herodeš ho žádal a tomu sě velmi nadál LegUmučK 3a 9; Zderad… vojsku káza zasě hnáti, nalyt Sasici na kněz udeřili DalC 50,53 (~V, neb ~L)

Ad 1: za lat. ecce stč. též aj toť, aj zři, ej, hleď, hlédaj, nuž aj, seova. – Ad 2: za lat. autem stč. též zatiem. – O neúplném a nedovršeném přechodu této interjekce v spojku v. Bauer, Souvětí 50–51 a 119–120; tam i odkazy na starší výklady

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nali, nali; nali, nali-ti; nalit, nalet, conj. sed, ale, interj. ecce, hle, ejhle! Doklady nejstarší mají nali, a to je podle pravděpodobného domnění Šafaříkova ČČMus. 1847, I, 302 z nъ-ali, doslovně = sed tamen, než však; z toho stalo se nali-ti, nali-ť, připojením enklitického -ti, -ť; a z toho dále snad nalit (toto není dosti jisté, a zejména nebývá jisto, kdy čísti jest nalit a kdy naliť; poněvadž ve staropísmých textech koncové -t a zřídka bývá lišeno); a nakonec nalet, v. t. Význam adversativní drží se jistou měrou stále, ale vedle něho proniká a časem ovládá význam ecce. V dokladech jednotlivých někdy význam obojí se hodí, jindy tu ten, tu onen více proniká, význam ecce zejména tam, kde se uvádí, co se z nenadání uzří, uslyší atp. — Takž mniece, by (apoštol) tu byl ležě…, liud sě o j’ho rově svinu, nali nenie co zahřésti ApŠ. 38. I posla ho jemu (Pilat Ježíše Herodesovi), obač nepřieteli svému, chtě tudy Ježúšě zbýti a jeho (Herodesovy) přiezni dobyti, Naly Herodes ho žádal a tomu sě velmi nadál… Umuč. 2a (text mezerovitý). Po jednom dnu… potočí král (Alexander) posly svojě do Damaska… vzkazujě…, ač j’ho králem přijmu míle, ž’ dá jim při všie čsti ostati…; nali juž purgrabie z města …, uzřě, že sě čas proměnil…, (s) sobú ľud z města vylúdi AlxH. 6, 41 sl.; po jednom dni… potoči král posly svojě do Damaška… vzkazujě…, aby jej míle přijeli…; naly juž sám tomu chtěl zlý oprávcě toho města…, vida, že sě čas proměnil…, všěcky, což tu bieše lidí, přěd město (s) sobú vylúdi AlxV. 1973 sl. (místa parallelní). (Alexander) poče (hnáti) dále na saracenského krále, naly ten juž kázal žéci, kadyž chtěli jěti Řěci AlxV. 2294; …Naly sě j’mu to dostalo, že nemohl (na zdi) státi za málo… AlxŠ. 5, 1 (text mezerovitý). (Ctirad) uzřě, naly dievka pláče a nad ní inhed vran kváče DalC. 13. Když přěd městem běchu, nalyz tu juž král Ecel bieše Růž. 4, t. j. nali-ž. — (Alexander vypravuje o svém vidění): tak mi sě uda uzřieti, ande sě tako prosvieti, jakžto když bude z hromu blesk, pro ňež sobě tak velmi stesk, až zapomanuch sám sebe; i vezřěch, nalyty z nebe jeden krásný člověk (s)stúpi, jenž atd. AlxV. 886. — Liška mnieše oklamajíc čbána, nalit sě oblúdi sama Hrad. 130a; to vidúce mnozí blázni… letie k nim (ženám lákavým), nalit ibude hoře jim Hrad. 99a m. naliti bude (ve var K jen nalit). (Mistr Zacheus učil malého Ježíše a zvolal): já mniech učenníka jmaje, nalyt nad mě mistr tet (Ježíš) vžda je! DětJež 4a. (Oldřich) uzřě, nalyt stojí dospělý hrad DalC. 38; Zderad… vojsku káza zasě hnáti, nalyt Sasici na kněz udeřili t. 50; Vladislav… ku Prazě jědieše, a když u Brusnicě bieše…, nalit jěde silně kněz ſybrſky (srbský) Vacislav na pomoc Bořivojovi (protivníku Vladislavovu) t. 58; kněz u městě v okně stojieše, na město snažné hledieše, nalyt z Řězna měštěnín jědieše, jenž jemu dvěma penězma dlužen bieše t. 77. Ty věci když jáz vzvěděch…, k téj odivě jidech, nalyt beránek tento (sv. Sylvanus) přětichý mezi vlky… stojí JeronMus. 55; (mnich u vidění) uzřěl od jedněch přěvelmi krásných mládencóv, nalyt dělají jeden trón velmi velebný t. 71; (lidé) mniece, by koncě čakajícieho (očekávaného) došli již, nalyt pak některým diábelským ponučením k uosídlu ztracenie… došli jsú t. 6; (Cyrillus) v tom jistém mysli své otrapě vzdviže oči svoji: Nalyt ay tot přěveliký zástup anjelóv od kláštera jdúce… spievají et ecce t. 32. I odšel sem k Eufraten a vykopav i vzal sem dolní pás s toho miesta, kdež sem byl skryl jej; nalyt byl shnil dolní pás, tak ež ižádnéj potřebě hoden nebyl et ecce computruerat lumbare ita ut etc. Pror. Jer. 13, 7; sšel do peněžně schovaſedlnicě mistra židovského zákona, nalyt tu všecka kniežata sediechu et ecce t. Jer. 36, 12; čakali srny světla, nalyt tmy et ecce t. Isa. 59, 9. Protož často, když mní která, by měla dobré bydlo mieti s mužem, nalyt se jí nahodí snad kostkář, opilec atd. Štít. uč. 37b; on (otec Pilatův) mienil chtě z toho mieti utěšenie (t. ze syna, který se mu má naroditi), nalyt túhu s hořem mieti bude t. 9a; (Ezechiel) všed uzřěl nalyt podobnost všech nečistých žiežel Štít. ř. 133a; die mudřec: Šel sem přes rolí lenieho, nalyt vše porostlo kopřivami t. 96a; bude řéci (člověk): Již dobře tvá věc.., jakž jen tohoto dosiehneš neb tohoto! nalyt s tiem bude opět nová lopot t. 42b; tak t’ die o ní (o té zvěři) prorok v tom vidění: Hlediech na to, nalit by jiná zvěř jako pardus atd. ŠtítMus. 75a; (syn Dobešův) uzří jednoho, an sě připravuje na cestu…, nalit to byl anděl, ale on jej člověkem mněl t. 20a. Uzřě, nalit lid sě béře ecce Ol. 2. Reg. 13, 14; nalit jeho ženima leží surrexit homo et aperuit ostium et ecce, concubina eius iacebat ante ostium t. Súdc. 19, 27; nalit kniežata zástupová sedie adolescens… ingressus est illuc, ecce autem principes exercitus sedebant Lit. 4. Reg. 9, 5. Vévoda kúřimský… nadál sě…, by jemu snadné přišlo, jeho (Václava) přebojovati, nalit pak duch svatý silnější byl bojovník, jenž v ňem (Václavovi) přěbýváše PulkR. 21a. Uda sě jemu obrátiti i uzře, nalyt na skále plást medu přilnul bieše Otc. 135a. Slíbiechu se ta slova Priamovi, neb mnieše, by upřiema byla; nalit lsti a úkladuov plna Troj. 203a. Dávajíce jim v ústa jako svaté, nalit horúcie modla ChelčRepl. 25a. (Liška) uzře, nalit jejie doba Baw. 28a; (žáby) uslyšechu zvuk protivný, nalit špalek divný z nebes t. 32a; všelikaký (zajíc) to zoči, nalit žába, kdež by která, strachy skáče do jezera t. 37a; (jelen) uslyše, nalit psi skučie t. 52b; (syn) když uzře posla ctného od ciesaře slovútného, nalit posel jest nezmatečný…, tu poče jej velmi ctíti t. 72b; počechu se ohlédati, hrad právě opatrovati, nalit rozliční domové zlatem psaní pokojové t. 101b; tepruv se na to oddachu, nalit (hrad) tak lstivě učiňen a v tvrdosti usazen, že král ani které knieže… neměl by se pokusiti, by jeho mohl kdy dobyti t. 103b; (Arnošt a nohem vysvobození jeho společníci) boha počechu chváliti, za poslednie dva prositi…, nalit opět noh nese se s nimi, s tovařiši posledními, a ta oba v hniezdo vsadi t. 121a; dřéve než skálu projedú, jedna světlost jim se zjevi…, nalit drahý kámen bieše…, od ňehož ta světlost jdieše t. 123a; každý okolo sebe hledí, i uzřechu, nalit sedí zmilitká poctivá králová t. 198a. — Blahoslav uvodí naliť mezi archaismy, jež zavrhuje: Naliť přijde sám Pán, prý jako by řekl: A tožť v tom přijde sám Pán; item: Naliť sem ostydla, t. ajhle jižť sem ostydla Blah. 175.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nali, naliť, naliti, naliž, naleť interj. hle, a hle, ejhle, vida; (též ve funkci spoj.) ale, avšak, a zatím; že jak; neboť, vždyť
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 6 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).