lstivý adj.
k lstíti, lest
1. lstivý, lživý, podvodný
2. úkladný, zákeřný
3. neupřímný, vychytralý
Sr. ducholový, falešný, nevěrný, přělestný, přěludný
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 1. 5. 2024).
lstivý, adj., listig; stsl. lьstivъ delosus. — Mužě… lſtyweho dolosum ŽWittb. 5, 7, lſtyveho ŽPod. tamt. Ach člověče, kak si křivý, kak jsi svéj hospodě lſtywy! AlxV. 118. Svědci lſtiwi iniqui ŽKlem. 26, 12. Jazykem lſtywym lingua dolosa ŽWittb. 51, 6, lſtiwim ŽKlem. tamt. Rtové lſtywy dolosa ŽWittb. 30, 19. Řěč lſtiwu nequam ŽKlem. 63, 6; mnoho řěči lſtywe sem pojměl Alb. 92b; (muž) bude mieti hadovú točíš lſtiwu řeč Chir. 24b. Pošpílenie lſtiwa insanias falsas ŽKlem. 39, 5. Pod umluvením lztywim AlxH. 7, 6. Joab… dopustiv se vraždy łſtiwe Br. 3. Král. 2, 5 (Vulg.: effudit sanguinem belli in pace). lſtiwu věrú fraudulenta fide Mill. 73a. Lſtywy kóň fallax ŽWittb. 32, 17, ŽPod. tamt. — Člověka nepravého a ſtyweho (sic) homine doloso ŽWitt. 42, 1. — Adv. lstivě, lstívě: (konšel) mnoho liſtiwie vylúdí Hrad. 128b (verš 8slab., v. Hist. Mluv. I, 208); nenávidiechu mne lſtiwie inique ŽKlem. 37, 20; lſtywye činiechu dolose, ŽPod. 5, 11; že jsem nejednomu lſtywye škodil Alb. 92b; lſtywye sem sbožie dobýval tamt; to vše pod pokrytstvím, lſtijwie ChelčPost. 135b; lid, který se lſtijwie přičítá Kristovi t. 28a; lſtívie HusPost. 168a (2); lſtijwě Ezop. 5a, t. 40b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².