|
|
|
kúzelník, -a m. dolož. jen kúzedlník, -a m. k kúzlo, kúzelný 1. kouzelník, čaroděj, kdo dělá „kouzla“ 2. věštec, prorok, kdo předpovídá budoucnost n. zjevuje skryté skutečnosti 3. mág, osoba s podivuhodnými schopnostmi n. znalostmi, zvl. hvězdářskými Sr. čár, -a, čárník, čarodějec, čarodějník, črnoknih, hadač, navazač, prorok, uhranitel, uřěkač, vzvábovník, zaklinač, žehnavec Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024). 
kúzedlník, -a, masc., kouzelník, čaroděj, Zauberer. — Tu jiej (Kristině) hadové nic neučinichu proňež počě súdcě k svému kuzedlnyku řéci: Proč hadóv nerozdráždíš? Pass. 349. Budú tázati svých… kuzedlnykow pythones Pror. Isa. 19, 3. Aby byli sezváni kuzedlnyczy malefici t. Dan. 2, 2. Tvrdost kuzedlnykow incantatorum t. Isa. 47, 9. kuzedlnyka vzpievajícieho venefici ŽKap. 57, 7. — kuzedlnyk incantator Ol. Deut. 10, 11, sortilegus MamA. 34b; kuzedlniczy incantatores MamA. 26a; ani ot kuzedlnykow ab ariolis Ol. Lev. 19, 31. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kúzedlník (trojslab.) m. kouzelník, čaroděj Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kúzedlník m. = mág, hadač Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|