kdy, -že kdyže, -ž když, -ž-to když-to, -ž-ť, když-ť, adv., conj., wann, als, da, wenn, quando, dum, cum. Býv. *kъdy, ze kmene zájmenného ko- a přípony -dy. Za etymologické. kd- bývá spodobou gd-, a odsutím d-, a podle kto, který také kt-. — I. U významu tázacím časovém kdy? wann? Kdy utěšíš měř quando consolaberis? ŽWittb. 118, 82. Kdiz učiníš… súd? quando facies iudicium? t. 118, 82. — II. U významu vztažném, časovém a podmiňovacím když, wann, wenn, cum, si. Rači s námi tehdy býti, cdis jest duši těla zbýti Kunh. 151a. — Cdis tak divně k nám přichodíš, s sobú anjely přivodíš t. 148a; kdyz tak divně k nám přichodíš, s sobú anděly přivodíš, k velikéj nám to cti hodíš Modl. 134a (místa stejná). A gdis dvadcěti let minu, (Jachym) pojal sobě ženě pannu LMar. 15. Tdy, gdyſto jsem byl porozen ApD. c. Gdys (Jidáš) visal v osidle ApŠ. 48. Ale gdys sě zdravie ruší, tepirv tu bude poznáno nač atd. Jid. 122. Kdiſto sědete postquam sederitis ŽWittb. 126, 2. Kdiz bude súzen cum iudicatur ŽGloss. 108, 7. Kdiz nenie kto vykúpě cum non est qui ŽWittb. 7, 3, kdis nenie, kto by vykúpil ŽKlem. tamt. Kdiz vzvolajiu k ňemu cum clamavero ŽKlem. 4, 4. Kdis pýchá nemilostivý dum superbit t. 9, 2 (23). Kdiſto prošiu cum deprecor t. 63, 2. V ten den, Alexander kdyze na vojnu sě s mocí zdviže, všě sě řěcká země vzhrozi AlxV. 404. Kdyz dobudeš, tehdy dávaj t. 280. Sotně mohú (Řekové) dočekati, kdy by bylo léci spáti t. 592. (Alexander) spade v nepřátely brže, než kdy kámen vrhú z praka t. 1524. Ráno, gdyſt (Darius) vstane…, pojďvě přěde ň AlxBM. 1, 14. Gdys juž mní kto, by byl zíščě, všakž ho strach bude odtiščě t. 5, 26. Kdyzto v mraky vstúpí hrom mútě oblaky AlxŠ. 4, 5. Kdyz třetí den vsta z mrtvých, tehdy zby všěch žalostí svých Hrad. 72b. Stromi kdyz z sebe ovoce púščejí, tehdy juž viete, že bliz jest léto Krist. 84a. To jedno samému bohu příslušte… otpustiti hřiechy, komuž chce a kdyz chce Alb. 41b. A ktiz běchu již… jeli, ten šlechtic… těžce sě roznemuož Mill. 7a; také rozkázal jim král, aby toho oleje… jemu přinesli, ktiz sě vrátí tamt. — Hi jest to tak z obyčějě…, gdy̆s sě komu lov pochyčí a čas sě k tomu požičí, dotad lovec rád sě trudí, až atd. PilB. 21, gdyž, když, jestliže, wenn, si. O nichž (skutcích) by nikte nevěděl, gdys by jich kto nepověděl AlxB. 8, 35; srov. kdybych, kdyby. — III. U významu neurčitém: nohy choďte a běhajte, ani kdy upočívajte Hrad. 37b, kdy, je(mals); udá-li sě jim kdy, že by měli daleko jeti si quando opus fuerit Mill. 44a; — ač kto stojí… kdyzkoly, viz, by nepadl Štít. ř. 121b, kdy-koli(věk), wann immer, quandocunque; kdizkoli duch zlý nadlapieše Saula, David vzhudieše quandocunque Ol. 1. Reg. 16, 23; kdyzzkoliwiek tu milost obmyslím Kruml. 272b; — neb když tehdy zvědie to lidé ŠtítOp. 411, když tehdy, někdy, einmal, manchmal; kdyz tehdyz pomstí ť buoh té nespravedlnosti Šach. 297b; tak se já naději, že by se tobě kdyztehdyż (Kristus) zjevil OpMus. 13b; vždycky sem to přemyšloval, že když tehdyž tobě toho líto bude Ezop. 24a; — neb vždy ť přijde kdys tehdys na to, že se každému neřád jeho ohořčí Šach. 291b, kdys tehdys, někdy. — kdy quando Prešp. 160. kdi cum t. 1745, kdize cum t. 253. kdyz postquam MamA. 33a. Dezto… přikládáš Pass. 582, m. kdyžto.

leci-, lec- a změnou hláskovou (od sykavky dále následující) také leti- z leci-, adv. předpona, leda, was immer für. Bývá vykládáno z *leda-si-, *led-si, *led-s’; ale výkladu tomu překáží ta okolnost, že pro předpokládané *leda-si- atd. není dokladů starších, a snad vůbec žádných. Spíše je spojovati -ci se stsl. cê. — leci-kto, lec-kto, wer immer, der erste beste: lecikto z našich mlazších sluh Pass. 618; v pilnú potřebu i nekněz leciktos pokřtíti móž ŠtítOp. 243a; aby leczyktos věda, že atd. KázLeg. 181a; ne lecktos leckohos… má kárati ŠtítOpat. 173b; ne leczktos leczkohos… má kárati ŠtítMus. 147a; — leci-čso, lec-čso, leti-čso, -co leci-co, lec-co, leti-co: přietel… doufá přieteli a prosí za lecziczos svobodně přietele ŠtítMus. 102b; pro lecz czos Štít. uč. 23a; bude s ním (sladovník se sedlákem) lecz czo mluviti Hrad. 132b; takoví ť mohú prositi boha za leticzos takového ŠtítMus. 131a; ano jím (kamýkem) leticzos pohybuje t. 113b; jakož ť je často leticzos takového počna sě zmisávalo tamt. 85b; hospodin stvořil duši a dal jí rozum, aby tiem mohla spravenie své vóli jmieti, aby w-lecz we-cz nevklonula Štít. ř. 49a, t. j. v-lec-ve-č; ne leckdys má kárati jeden druhého, ani z lecziczehos ŠtítMus. 147a, ne leckdys ani z leċehos (= z lec-čehos) má kárati jeden druhého ŠtítOpat. 173b; k leczczemu Kruml. 292b, t. j. k leč-čemu, z lec-čemu; ti mnoho o leczyczems marném vydadie řeči Štít. ř. 95a; v prudkosti (orlově, znamená sě) w lecziczems bezpřémné ukvapenie ŠtítMus. 72a; — leci-který, lec-který, -kteraký leci-kteraký, lec-kteraký: otěž leczktereho z nich Kruml. 385b; prosiec, aby jim (starosta Mediolanským) leczktereho poslal Pass. 463; toho dřeva (rodokmenu) kmen jest otec neb máti, neb móž (ty) čísti rod po leczkterem z nich Štít. uč. 38b; na leczikterem orudí Lit. Skutk. 27, 44 (ve Vulg. jinak); lapák věrné leciktere a pokorné nuzí HusPost. 80a; hledaje zvěře leczkterakeho Mill. 80a; — leci-čí, lec-čí: uzříme matku čistú pannu, ne leczy-czijſ matkú, ale matkú boží Štít. ř. 214a; ne po lecċis hlavě chtěl bych v tom, což vědě, postúpiti ŠtítOp. 249b, nechtěl bych po leticzies (sic) hlavě postúpiti ŠtítMus. 151b; — leci-kaký, lec-kaký, -jaký leci-jaký, lec-jaký: leczikakeyſy hry Mill. 34b; omlúvajíc sě leczykakus omluvú Kruml. 377b; leczikakés příhody (na člověka spadnou) t. 407a; leczkakeſs sliby Otc. 455b; leczyyakes úsně a řemenie vařiece jedli KázLeg. 91b; lecyakyms falšem lepie sě jedni léní k druhým ŠtítPař. 101b; — leci-kako, lec-kako, -jako leci-jako, lec-jako: ty s’ stál po sboží lecykak tohoto světa Pass. 396, ty s’ stál leczſykak po sboží PassKlem. 160b; markrabie kázal sirotky leczikáks vdávati ŠtítMus. 139a; (oheň) bude leczikaks nelahodně kúřiti sě t. 65a; někteří pro své obžerstvo chtie sě leczikaks objíti t. 64a; (muž marnivé ženy) mosí krásti, lecz kaks vylstiti Štít. uč. 57a; kněžie… toho (služby zádušní) odbudú lecz kaks na pospěch brebcíc t. 157a; aby (lidé) pracovitých věcí ušli a lecyaks toho života zbyli, nedbajíce, co potom bude, leda vyzaháleli čas po času lecyaks ŠtítPař. 101b; — leci-kamo, lec-kamo, -kdy leci-kdy, lec-kdy, -kde leci-kde, lec-kde, -kudy leci-kudy, lec-kudy: do krčmy… leczikam v nehodné kněžím obyčeje HusPost. 14b; pod ploty leczykudys okolo špitála Otc. 484b; když ho sen trápil, přěd oltářem leczſikde podřiemal Pass. 415; aby (lid) pochovával sě leczikdeṡ HusPost. 81b; veliké jest opatrnosti třeba k tomu (t. kárání), ne lecktos leckohos, ne leckdes, ne leckdys… má kárati jeden druhého ŠtítOp. 173a; ne leczktos leczkohos, ne leczkdes, ne leczkdys má kárati jeden druhého ŠtítMus. 147a. — Srov. leda.

lec-jak, -kak lec-kak-, -kamo lec-kamo, -kde lec-kde, -kdy lec-kdy, -kudy lec-kudy, -který lec-který, -kto lec-kto atp. v. leci-.

kdy, když(e), když, kdyže, kdyžť, kdyžto adv. a spoj. ve významu tázacím a vztažném kdy; ve významu časovém a podmiňovacím když, jestliže; ve významu neurčitém někdy; když tehdy(ž) někdy