kehdy konj.
kehdyž konj.
kehdyže konj.
kehdyžto konj.
1. když, ve chvíli, kdy(ž)
2. kehdyž tehdyž ve funkci adv. indef. někdy, vůbec kdy, vůbec někdy
Sr. kdy, někdy
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024).
kehdy, -že kehdyže, -ž kehdyž, -ž-to kehdyž-to, adv., conj., když, als, wenn; stsl. kъgda quando. Býv. kъgъdy, ze kmene zájmenného ko- a příp. -gъdy, která souvisí s godъ tempus, hora. — Kehdyz jej (Marie Ježíše) uzřěla, přěvelikú radost jměla Hrad. 73b. Kehdyz sě to dielo (stavba kláštera) skona, (kněz Oldřich) s. Prokopa opatem vzvoli t. 8a. Horník, kehdyzto peněz drahně jmá, nechce ť nikdy utrpěti t. 134a. Kehdyz bude z boku klánie, rád by (nemocný) trpěl své pokánie t. 138a. Toho času, kehdiſto lid s kříži chodil t. 9a. Kehdyze sbor veliký …blížiechu sě EvSeitst. Mat. 13, 3 (ve Vulg. jinak). — Naděju sě, ež by sě tu (Ježíš) kehdiz tehdiz zjěvil Pass. 360, kehdyž tehdyž, = někdy.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kehdy, kehdyž(e), kehdyž, kehdyže, kehdyžto adv. a spoj. kdy, když
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kehdy conj. = když
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.