|
|
|
dielo, -a n. 1. čí, jaký („tělesný“, „robotný“ ap.), čeho („vinnicě“ ap.), o čem ap. dílo, práce, uvědomělá činnost spojená s vynaložením jisté fyzické, popř. duševní námahy; med. lékařský zákrok dělati dielo, činiti dielo činit, konat práci, pracovat 2. čeho (kostela, mostu ap.), jaký („klášteřský“) (vý)stavba, stavění, (nového) zakládání, (stávajícího) (stavební) oprava, opravování; (nehmotného) tvorba, vytváření 3. čí, jaký dílo, výrobek, výtvor, výsledek práce; stavba; výsledek konání, co bylo vytvořeno prací 4. čí, jaký skutek, čin 5. čeho, čí, jaký dělání, činění 6. čí jednání, konání 7. činnost, oblast působení, živnost; jaký (tkalcovský ap.) tkalcovství, tkalcovské řemeslo ap. 8. čí, jaký zpracování, způsob provedení; zvl. v instr. jaký (s hodnotícím adj.) vyjadřuje kvalitu zpracování; „misterným dielem“ mistrovsky ap.; čeho („drahého kamení“ ap.), jakého („čtverohranatého“ ap.) ap. specifikuje způsob provedení, použitý materiál, výsledný tvar ap.; čeho (tesání), čím (tkaním), jakým („vázaným“) ap. tesáním, tkaním pletením ap.; specifikuje použitou techniku výroby n. zpracování 9. námaha 10. o co úsilí, snaha 11. úkol, uložená práce, činnost 12. záměr, úmysl, předmět cílevědomé činnosti; relig. božie dielo boží vůle, boží záměr; dělati dielo božie ap. naplňovat boží ap. vůli 13. čeho působení, účinek 14. koho záležitost, věc Sr. dieti, děje, dělati, dělo, dělánie, děnie, prácě 4, 5, čiňenie, konánie Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 27. 4. 2024). 
dielo, -a, neutr., dílo, práce, konání, druh práce, Werk, Arbeit, Arbeitsart; psl. dêlo opus, z koř. dê- pův. dhē- ponere, facere. — dyelo opus Pror. Isa. 29, 16, dela opera HomOp. 152a, dyela rukú opera manuum ŽWittb. 18, 2; dielo rukú tvú t. 8, 7 ; dyelo rukú naší oprav ŽPod. 89, 17; diel dobrých Kunh. 151a; dyelom hospodinovým ŽWittb. 27, 5; ve všěch dielech in operibus ŽKlem. 144, 17, ve všěch dielach t. 144, 13; dieli rukú tvú nepohrzuj opera ne despicias t. 137, 8; dyelo opus Prešp. 1405, t. 2356, MamA. 31a. (Šimon) vzdělal jest na hrobě otce svého dyelo wyſoke aedificium altum Mus. 1. Mach. 13, 27. Škoda jest takého dyela AlxV. 826, t. zničené Troje. Selže dielo olivie mentietur opus olivae ŽWittb. Hab. 17, selže dielo oliweti (sic) ŽKlem. tamt., opus olivae = Trieb des Oelbaumes (Thalhofer, Erklärung des Psalmen, Regensb. 1860). — Tu kdež sě bylo to zle dyelo stalo DalC. 31, zlý skutek, t. zavraždění sv. Václava, dyelo labor ŽKlem. 139, 10, dzyelo labor BohFl. 732. By žena mužě w dyelo porobila DalC. 14, v práci. Když ovoce nedospělo, češeš-li to, tratíš dyelo AlxV. 976, maříš práci. (Sv. Prokop) škapléř jmějieše pro dielo Hrad. 23a, pro práci, do práce. (Alexander) netbal úsi(lé) dyela AlxV. 826, těžkosti práce. Činíce diela u vodách operationen. ŽPod. 106, 23 = pracujíce na velikých vodách Br. ž. 107, 23. (Oldřich) dospě tiem dielem…, a když sě to dielo skona, svatého Prokopa opatem zvoli t. 8a, stavbu (kláštera); Šalomún, donidž měl práci s dielem chrámu božieho ŠtítBud. 184, práci se stavbou chrámu. V tu dobu bě juž dospělo o korábiech všecko dyelo AlxV. 525, všecka práce; (peniezě) dány sú na dyelo koraba in fabricam navium Mus. 2. Mach. 4, 20, na dielo korabom Ol. tamt.; co se dotýče dyela krovu na kostel KolB. 72b (1497), dělání krovu; a co se dotýče diela hráze tamt. (1497), dělání hráze; (koželuzi) vedú sobě vodu od Labe k dielu svému t. 80a (1497), ku práci t. koželužské; ty pokuty mají jíti na obeczna dijela Pr. pr. 246, na práce obecní; aby na dijla obecznij jeden každý hotov jíti byl KolE. 4b (1590). (Muž) sčasten bude ve všech dyelech svých LékB. 28a, ve všelikém konání. Varuj se takého dyela AlxV. 974, takového jednání. Prospěla jsem na svém dyele Kat. v. 1005, pracovala jsem s prospěchem, se zdarem. — Co u taneczneho diela ukane potu kropí Hrad. 97b, při tančení. Když ho (MMagdalena Ježíše) v rově nenadjide, dyelo drahych maſti snide t. 29b, s pomazání drahými mastmi sešlo. — Móžeš tu nohu (svícnu Šalomounova), ač chceš, ohledati, to věz, že nynyeyſſye dyelo nemóž sě jiej vrovnati DalC. 47, nynější práce, způsob práce, výrobek. (Porfyrus) jest již pravého stavu došel, složiv bludṅe dyelo Kat. v. 3128, bludné učení pohanské. Ješto tkú myſterna dyela subtilia Pror. Isa. 19, 9; nad dyelem ſedlſkym operi rustico Ol. 1. Par. 27, 26; na niežto (ṡkudle) vyryješ dyelem rytym svaté opere caelatoris t. Ex. 28, 36, dílem ryjeckým; dielem dlatebnym Kladr. tamt.; dyelem lytym (Aaron inaures aureas)… formavit opere fusorio et fecit vitulum Mus. Ex. 32, 4; dielem rozlicžnie protykowanym opere vario Pr. Ex. 36, 8; dielem krumperzſkym opere polymito t. 28, 6; napsachu dyelem drahokamennym ȯpere gemmario Ol. Ex. 39, 29; oslík…, jehož trudieše hrozné břiemě, dielem tiezkym jde jako dřiemě Baw. 97, dílem těžkým, těžce. — To geſt twe dyelo, pokluzlých stará padenie opravovati Modl. 43b tuum est. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dielo n. dílo, práce: prospěla jsem na svém diele pracovala jsem se zdarem; konání: tanečné dielo tanec; budování; výrobek: dielo ryté gravura; dielo lité vyrobené litím; skutek; jednání; bludné dielo pohanské učení Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dielo n. = dílo, práce (zvláště polní) Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|