dieti, děju, dieš, impftiv., díti, praviti, říkati, sagen; stsl. děti, dêją dicere, z koř. dê- pův. dhē- ponere. — Když dijem někomu (já) Štít. ř. 131a; azda dies: »jmám času dosti… «? Hrad. 139a; ty dijeſſ Štít. ř. 143a; i die svět Hrad. 101a; dije sv. Pavel Štít. ř. 1a; zda-li my nedijeme právě, ež s’ ty Samaritan? t. 143a; kako dyete duši méj dicitis ŽPod. 10, 2; jižto mi dyegiu: »hoře, hoře!« dicunt ŽKlem. 39, 16; mnozí dyegiu dicunt t. 4, 6; na kohož spadne ztráta, »zavři přěd ním«, dyegy, »vrata!« AlxV. 342; dijegyy lékaři Štít. ř.98b; ač diech si dicebam ŽWittb. 72, 15; druhá mysl jiej (matce) dyee: »počakaj …« Pass. 287; paní k téj babě dieſſe: »pověz mi…« Hrad. 103b; on dieſſe: »já sem ten…« Krist. 70a; Ježíš dieſſe: »proto sem…« t. 57b; ten, ješto dieſſe prorádci svému Štít. ř. 155b; (dva) pacholíky křičiešta, »matko, pomoz!« diešta DalJ. 56 podle rkp. Z; (mnichové) když bič v svéj ruce jmějiechu, tehdy takto diechu: »otpustíš-li mi…« DalJ. 37 podle rkp. V; avšak dyech: »mój synu…« ML 107a; tú prosbú hnul se i die k nim Griz. 153b. — Dieti koho, s doplňkem v akk. nebo instr.: (Čechové) na bojišťe k nim (Němcům) vesele vznidú, neb to prorokowano dyechu, že na bojišti jisto svítězstvie gmyechu DalC. 74; (Kristus) die ty chudé blaženy ŠtítV. 281; die Kristus blaženými milosrdné t. 245; já vás nediem sluhami, ale přátely tamt. 276. — Dieti komu jmě, = jmenovati koho, nazývati, s nominativem jmenovacím: země, gieyz dyechu Charwaty gmie DalC. 2; tey wſy gmye Chotun diegy Hrad. 1b; kak ti dyeyu pravé jmě Mast. 5. — Častěji bez subst. jmě a jen s nom. jmenovacím: dyeyut mi Rubín z Benátek Mast. 8; Mohan řěcě dyeyû, Čiha pak dyeyû potoku PilA.; k řěcě, jiež Araxes dyegiu AlxM. 4, 18; k městu, jemuž Tyrus diechu AlxH. 8, 5; Prokop mi diegy Hrad. 6b; tomu znameniú kříž dyegyu DalC. 19; muž, jemuž dyechu Krok t. 3; jich starostě Čech dyechu t. 2; vzvěděchu jeho jmě, že j’mu Přemysl dyechu t. 5; jiejžto (řěcě) Mozella dyeyu Pass. 330; jemuž diechu Sichem a synovi diegiechu (sic) Emos Kruml. 143a; jemuž gdiechu (m. diechu) Matathiáš t. 146a. K tomu rčení: kako ti dějú =jak ti říkají: kako tobě dyeyu Pass. 383. — Praes. 1. sg. děju vloženo do věty nespojitě, srov. nč. já-řku: já sem někdy jměl náděju, bych uslyšal tvój hlas, dieyu, neb od tebe posel jmieti, kde by ty byl, chtě vzvěděti LAl. c; neboti, diegi, dědina má přěšlechetná jest etenim hereditas mea praeclara est ŽWittb. 15, 6. — Dosti často odchylkou perfektivum: tak dyeſs dices Ol. Ex. 3, 14, t. 2. Reg. 7, 8, dieſs jim dices Comest. 55b; die vešken ľud dicet ŽWittb. 105, 48, dye člověk dicet ŽPod. 57, 12, Sion dye dicet t. 86, 5, král dye dicet Koř. Mat. 25, 40; protož než sě jich otvinu (já, Darius od svých), lepí sem, ž’ ot nich pohynu, až každý snad dye to po mně, že jsem jich čest vždy byl pomně AlxBM. 4, 7; co dyeme dicemus Koř. Řím. 4, 1, co dyem dicemus t. 3, 5; diete toho dne dicetis ŽWittb. Isa. 4, to diete dicetis Comest. 49a; optal-li ť by se vás kdo: proč je (oslátko) odvazujete? tak jemu dítě: protože pán ho potřebuje BrNZák. 148b (Luk. 19, 31), ř. έςεîτε, Vulg. dicetis; jděte do domu… a dítě hospodáři tamt. 153b (Luk. 22, 11), též; dieyu dicent ŽWittb. 51, 8, blahoſlawenu mye diegyu národové dicent ŽKlem. Magnif. 48.

dieti, děju, děješ, impftiv., díti, dělati, konati, thun, machen; stsl. dêjati, dêją, též dêti, deždą facere, agere, z koř. dêpův. dhē- ponere. Za dá-, die- z dêja- bývá dá-. — (MMagdalena) vzveliči boha a vzchváli, Bóh daj, bychom též s niú dali, chválili čiúš hospodina Hrad. 66a, t. j. dáli (bez přehlásky, pro rým) anebo dáli, dieti čso. Pak-li zloděj netrpí zde, ješto kteréžkoli zlé skutky diege, má sě zamútiti pokanným smutkem, že zle činí ŠtítBud. 215, dieti skutek. (Ježíš z chrámu) vyhnal všeckny, jižto trh dyegyechu ML. 90b, dieti trh; (sv. Vojtěch) chtieše liud pohanských obyčějóv odvésti, chtě…, by trhu v neděliu nedyely DalC. 32; (svódnicě) diege trh o hřiešnéj kúpi Hrad. 101b. Viděl sem pokolenie Judino dyegice stohy portantes acervos Ol. 3. Esdr. 13, 15, dieti stohy; viděl sem diejice stohy Hlah. tamt. Když pan Mikuláš diege (part.) své potřeby, jízdy čině přes mosty… KolA. 15b (1506), dieti potřebu. Kat popravu díti nechtěl WintObr. 2, 539 (z r. 1488), dieti popravu. Co ta žena mohla sdieti jiného, nežli pláč dieti Hrad. 30a, dieti pláč, plakati. Jáz musím otcě mého dieti vóli Hrad. 72a, dieti vóli. (Andělé) k nám dyegy poselstvie Štít. uč. 70a, dieti poselstvie; archandělé poselstvie k nám dyegy od boha t. 95a; by (andělé) poselstvie k nám dály (sic) t. 69a; nemá ižádný jiný poſelſtwije dijeti obeczneho k králi Pr. pr. 254, (k) králi kto jmá dijeti poſelſtwie obecznije tamt.; posel podle mravu ctného tu ť se jal poselstvie dieti Baw. 140; kto poſelſtwije diege mezi někým Internuntius Lact. 89d; poselstvie daal jest Troj. Jg., by poselství díli Br. Jg. — Povězte, kam jě (peníze Jidášem vrácené) chcemy diety Hrad. 88b, dieti co kam. Zvaní (při hostině) vezmú to orudie, z něhož pijí, a diegi je, kam chtie Alxp. 54; otče, kam kážeš to víno dieti, ješto jest přivezeno Pass. 474. Kam ste svój smysl dyely, nebožátka (domlouvá Štítný úředníkům) Štít. uč. 82a, dieti kam svój smysl; druzí sú o to stáli, aby (Betlemskou kapli) obořili; kam sú smysl děli? HusE. 1, 329. — Veliké (dsky) jsú pro bohaté pány a zemany, kteříž w tiſicze diegij a veliká zbožie mají VšehK. 180b, v tisícě dieti = jednati o tisíce, o veliké summy, srov.: do velikých desk klade se dědictvie a zbožie v summách velikých .. , ale do malých desk summa sta kop výše nevcházie Všeh Jir. 353; v tisíce děje omnia per talenta loqui facit Vel. Jg.; člověk mnoho slibuje, jako ve sta děje Ben. Jg. — Dieti sě, dáti sě, díti se, geschehen. Jakž sě i dnes v Litvě diege AlxH. 7, 41, děje sě jak; jakž sě snad hi ješče dyege PilB.; dobřě čině svým zle diegiczim Kruml. 119a; my chceme podle ňeho státi, neb sě jemu krátko dyege Hilar. 25a, křivdí se mu, podle stněm. einem ze kurz tuon. To ſye vše bez diva dyege AlxV. 52, děje se čso; to ſye dyalo po božiem narození Pass. 33, to ſye dalo t. 350; to ſye diegieſſe po kumpletě Hrad. 21b, co ſye prostřed jistby dyegyeſſe Mast. 291, což ſye dyegieſſe Pass. 276, však ſye vše jěšiutně dyegye AlxV. 2283. Ty věci, ješto sú ſye daaly Štít. ř. 39b, děje sě věc; v těch věcech, ješto sě diegiechu Krist. 72b. Zázraci ſye dyegiechu Pass. 174, děje sě zázrak. Lap ſye který skutek dyegye, když lepſye nenie nádějě AlxV. 1778, děje sě skutek. (Korintus jest) k řěcké zemi jako hlava, že ſye v ňem dyegye poprava t. 315, děje sě poprava. Kak jest spáčiti dóstojna, jež ſye nynie dyege vojna t. 1308, děje sě vojna. Biechu všichni bez nádějě, že ſye jim všecko hoře dyege t. 465, děje sě hoře. Aby se nám takových škod nedálo KolB. 105b (1498), děje se škoda. Kak by ſye jemu čest dala Pass. 483, děje sě čest; v téj cti, ješto j’ jemu daala ſye Štít. ř. 147b. S právem sě j’mu to dalo AlxB. 6, 6, děje sě čso komu; to ſye nám nikdy nedalo Krist. 106a; mělo-li mi ſe tak dáti si sic mihi futurum erat Pražsk. Gen. 25, 22; to ſye od měṡčan vládykám dalo DalC. 93, děje sě čso komu ot koho. (Matka Mojžíšova postavila) z daleka sestru jeho, aby šetřila, co ſe s ním dati bude (sorore) considerante eventum rei Pražsk. Gen. 2, 4, děje sě čso s kým. Co ſye nad nimi dalo Hrad. 27a, děje sě čso nad kým. Kam zzie ti peniezi dyeyû Jid. 138, děje se čso kam; kam ſye jest dyela má útěcha Krist. 102a; kamož ſye on (Ježíš z hrobu vstav) geſt potom dyel Kat. v. 1981; kam ſye diel milující Hrad. 37a; ty ješťe nevieš, kam sě dieyes Tkadl. 40b (t. do nebe-li či do pekla); všady běžie jako mšicě ženy, děti a křičiece, kam ſye dyety nevědúce AlxV. 206. —- Dieti sě, dáti sě, zdáti se, sníti se, träumen. Řekl jest druhý (tovaryš): snilo mi sě o kádi plné zlata; také třetí řekl: třetí noc bude mi ſye dyeti o třetí bráně GestaBř. 97a. Dyege-li ſe komu, by s králem ležal na jednom loži, bude tajemníkem jeho BřezSnář. 81. (Paris) musi pryč ottad jěti, jmaje tu věc na paměti, kak by sě j’mu to dostalo, ješto ſye j’mu ve sně dalo AlxV. 768. — Z part. dál sě jest adj. dálý, v. t.

dieti¹, děju, dieš (impf. diech, dieše…, aor. děch, dě…) ned. dít, říkat; dieti koho nazývat: die Kristus blaženými milosrdné; dieti komu jmě jmenovat, nazývat, koho, říkat komu: téj vsi jmě Chotúň dějí; kako ti dějú? jak se jmenuješ?

dieti², děju, -ješ (impf. dějiech, dějieše…, aor. děch, dě…, inf. též dáti, příč. čin. děl, diel i dál) ned. dělat, konat, činit; dieti trh konat trh; dieti popravu provádět; dieti vóli jednat po vůli; dieti pláč plakat; dieti poselstvie vykonávat poselství; v tisícě dieti jednat o tisíce (o velké sumy); dieti čso kam pokládat, dávat co kam; — dieti sě, dáti sě dít se; zdát se (ve snu)

dieti nedok. = říkati, praviti; — dieti komu jmě = jmenovati, nazývati koho; — kako ti dějú? = jak ti říkají?

dieti nedok. (1. sg. děju) = činiti, dělati; — v tisíce dějí = jednají o tisíce, o veliké sumy; — dieti čso kam = podíti, dáti, pokládati co kam; — dieti sě, dáti se nedok. = dáti se; podíti se