že nebyl přítomen neb že póhon k němu nedošel, póhon má zase dojíti, a buďto že dobře přiseže, nebo v přísaze poblúdí, hned k žalobě odpoviedaj.
{O póhonu podruha / nájemníka}marginální přípisek mladší rukou Opět podruh a nájemník ani dědictvie ani vlastnieho obydlé v městě nemaje, na všaký den pro dluhy k žádosti žalobníka bez pochybnosti předešlé muož veden býti k súdu, aby k žalobě odpoviedal. Opět nenie potřebie, aby obžalovaný toliko pohnán byl k súdu dne toho, kterýž súdný den předchodí, nébrž bojí li se žalobník, aby jemu od súdu neodšel, muož jej každý den biřicem pohnati, aby jemu odpoviedal v súdu po pohnání najprv příštiem.
Opět najme li člověk své dědictvie jinému, tehda k odpoviedaní s toho dědictvie ne ten, ktož je najal, ale ktož jest vladař dědictvie, prve k súdu má pohnán býti, a nenie li přítomen a snad v jiném súdě sedě obydlé má, tehda listy rychtáře a přísežných, aby se ten den postavil k súdu, má povolán býti.
Poručník neb zprávce za sirotky stuoj ku právu
Opět ač kto malé ostavie dědice na smrti, i dědice i jich zbožie některému člověku věrohodnému jakožto zprávci a obránci poručí, chce li kto žalovati na ty dědice a zbožie, nemá jich k súdu hnáti, ale radějí zprávci a obránci.
O póhonu měštěnína
Opět měštěnín maje vlastnie siedlo neb obydlé, ačkoli před súdem od žalobce byl by nalezen, však nebyl li jest ten k tomu miestu pohnán, k žádným žalobám nebude odpoviedati.
Póhon předcházé zapsánie vedlé rozličnosti pře a súdu
V měsckém právě trój póhon má předjíti zapsánie, rozdielně však, nebo v prostých súdech ve třikrát čtrnádcti dnech třikrát bývá pohnán ten, ktož má zapsán býti, leč by pře usmrcenie byla, nebo tehdy