Akštýn jest zelený, jako zmazán olejem, tak masten. A protož, jakž se jednú zažže od slunce neb od ohně, neuhasne. Izodor mistr praví, že jej dievčí krví hasí. A dlúho hoří, milost mezi manžely rozžéhá[a]rozžéhá] a rozzieha, v stříbře stojí.

Adamant jest barvy jako i křišťál, ale temnější, ale tak tvrd, že nelze jeho železem ani jiným rýti, jedno krví kozlovú, tak změkčí. A to dvornie jest do něho, že se rozpustí s olovem[1]původně napsáno „olegem“, poté přepsáno týž rukou na „olowem“; stejný způsob opravy obsahuje LapidCzart (rkp. Knihovny Czartoryských v Krakově, sign. B 1497, který byl zřejmě přímou předlohou pro opis tohoto sborníku) na ohni, neb má v sobě rtuta mnoho. Najvětší bývá jako léskový ořech. Stojí v oceli, ktož jej nosí, nebojí se nepřátel ani zvířat lítých ani oklamání.

Achátes[b]Achátes] ATes[2]písař zřejmě opisoval z předlohy, v níž bylo slovo zapsáno s ozdobnou iniciálou a zkratkou, jemuž akštýn říkají, trojíť sú, a každý jich jest černý, jeden má pruhy bílé, druhý žluté, třetí červené. V mosazi stojí. Ktož jej nosí, v súdě ostojí. A kráse pomáhá, mila činí. Který má pruhy červené, žízeň hasí a vítězství dává.

Alektor jest kámen světlý jako temný křišťál, nalezují jej u kokota čtvrtého léta v střevích. Ale lepší jest devátého léta, když jest veliký, tehdy jest jak zrno bobkové. V mědi stojí. Smilstvo plodí, nepřátely míří a sny divné činí a žízeň hasí.

Amant jest kámen pruhatý černými prúhami a bílými. Stojí v stříbře. Jed hasí aneb vypuzuje, proroctví činí, sny, když se dějí, zvěstuje.

Amatyst jest kámen barvy fiolové, a čím jest světlejší, tím jest mocnější. V zlatě stojí. Ten se nedá zapiti, rozom dobrý dává a k učení velmi pomáhá, milu muži ženu činí.

Adromant jest stříbrné barvy, na uhlí jako kóstka hoří, v stříbře stojí. Moc jeho jest proti jedu a nepříteli[c]nepříteli] naprziete každému.

Palaj[3]Pravděpodobně počeštěná varianta ke staršímu českému ekvivalentu „balag“ (lat. balagius), který je doložen v lapidáři kodexu Vodňanského z Knihovny Národního muzea v Praze, sign. II F 2. Abecední sled názvů kamenů vyžaduje výraz s náslovím „b-“., jemuž pláč[4]zkomolený zápis, má býti „pálač“ říkají, jest barvy červené a světlé, ženský, karbunkulova, neb