míti nebude, aby věděl, jichžto oběti s oltářů svejmi loupeži pobral.
Morale:cizojazyčný text
Sluší v poctivosti bohy míti. Nebo oni dobrým pomáhají, zlejm se protiví. V štěstí súc zanedbáni, v bídě neuslyší. Proč v štěstí pamatuj na ně, aby v neštěstí přítomni byli, souce vzýváni byli.
O vlaštovicích
Když najprvé počal scházeti len, vlaštovice radila ptáčatám, aby překazily vosením, pravíc že jim strojí líčky se. Posmívali se oni, bláznivého proroka vlaštovici nazývali. Když již scházel len a zelenal se, opět napomínala, aby vytrhali osení. Opět se posmívali. Dozrával len. Připomínala, aby potlačili osení. Když aniž tehdáž radící neuposlechli, vlaštovice ptačí zástup opustivši s člověkem vešla v přátelství. Vešla s ním smlouvu, přebejvala, spíváním mu lahodila, jiným ptákům učiněny sú pletky a osidla.
Morale:cizojazyčný text
Mnozí sou, ješto sobě sami poraditi nemohú, aniž dobře radícího poslúchají. Ale v nebezpečenství sou a v škodách, tehdy teprv mudrovati sobě počínají a svou potupovati lenost. Tehdy dosti nazbyt rady jest. „Toto,“ říkají, „učiniti sem měl.“ Ale lépe jest býti [Prometheus]text doplněný editorem[31]v přepisu vynecháno; přepisuji v nominativu, avšak vzhledem k lat. vazbě AcI v tisku „Prometheum“, nežli E[pimetheus]text doplněný editorem[32]Zapsána pouze zkratka „E.“; přepisuji v nominativu, avšak vzhledem k lat. vazbě AcI v tisku „Epimetheum“. Byli ti bratři, jména sou řecká. Jednomu před účinkem rada byla, druhému po účinku, o čemž oznamuje vejklad jmen.
O žabách a o jich králi
Rod žabí, když byl svobodný, Jupitera prosil, aby jim byl dán král. Smál se Jupiter prozbám žabím, ony však opět a opět nabízely, dokavadž sou ho nepřinutily. Svrh jim kládu, ta tíž s velikým hřmotem rozmrštila vodu, souc přestrašeny, mlčí žáby, krále v poctivostyi mají. Přistúpaly znenáhla pomalu blížeji, potom odvrhše strach, skákaly nahoru i dolu. Ničemnej král k posměvu jest a ku potupě. Prosily opět Jupitera. Prosily, aby jim krále dal, [který]text doplněný editorem[35]v přepisu vynecháno; „qui“ statečný byl. Dal jim Jupiter čápa. Ten statečně obcházejíc okolo močidla, cožkoli namátlo mu se žab, zžíral. Protož o jeho ukrutnosti žáby nadarmo naříkaly sou, Jupiter neslyšal,