rá[A2v]číslo strany rukopisuno k vopilství, abyšte pili až do večera a vínem hořeli. Housle, smyčec, buben, pišťalka a víno na kvasích vaších, díla pak Božího nevšímáte, ani skutkův rukou jeho znamenáte. Protož veden jest lid můj jatý, nebo neměl umění a slovutní jeho zemřeli hladem a množství jeho žížní usvadlo. Ezaj. 5.[4]Is 5,11–13 To my, znajíce takové potupy, znamení božských se varovati máme a ku příkladu ninivitských takového poselství Božího se uleknouti a bedlivě toho šetřiti a považovati, oč Bůh s námi jedná, a tak ku pokání svatému oumysl náš přiložiti. Poněvadž pak to předně a nejvíc[5]nejvíc: naywijc přísluší na církevní správce, aby takové zázraky a poselství božská lidem vykládali a sebe i je ku pokání svatému napomínali. Z té příčiny jsem to v úmysl[6]úmysl: vmyſl sobě vzal, abych hned, nečekaje příhodnějšího času, poněvadž se k tomu tím skutkem zázračným příčina dala, kázaní učinil vůbec mezi lidmi v své církvi o takové hrozné a veliké kométě, a to z té příčiny, abych lidi vzbudil k tomu, aby bedlivější a živější diváky míti mohla a aby se lid nedomníval, že[a]že] ze by to bylo obyčejné a přirozené světlo toliko k svícení na oblohu nebeskou vystaveno jako slunce anebo měsíc. Kteréžto kázaní s pomocí Boží, ač ne tak dostatečně, jakž by ta kométa potřebovala, než pokudž má sprostnost postačiti mohla, poněvadž jsem učinil v neděli 24. po svaté Trojici, umínil jsem je vaším milostem spolu s přidanými písničkami dedikovati. Ačkolivěk o tom vím,