Prasinec.
Přijde-li Vánoc vzhůru měsíce,
rok dobrý znamená, nedímť více.
Čim blíž měsíce, tim lepší rok bude.
Čim dále, tvrdší k nám vzdy přijde.
Slyš dále, coť budu praviti.
Dejž v posledních dvou dnech dřevo stíti,
prasince v první den činiti též můžeš,
ledna nového to dřevo míti budeš
tvrdé, čerstvé, nesprachnivělé.
Čim starší, tim tvrdší, věz to celé,
tvrdosti kamenu se přirovná.
Správa o dni svatého Jakuba.
Tři neděle před svatým Jakubem
jest-li jasno, dost obilí budem míti.
Bude-li ten den pršeti,
znej, skrovně obilí bude růsti.
Před půl dnem den svatého Jakuba
čas před Vánoci znamená.
Toho šetř pilně, po půl dni po Vánoci,
tak počasí znáti budeš moci.
Bude-li slunce den svatého Jakuba,
na tuhou zimu bude žaloba.
Prší-li, vlhkou, teplou znamená,
bude-li slunce, dešť obé spolu,
tak Bůh dá, naplníš svou stodolu.
Neb to mírný rok oznamuje,
jakž to skušení starých vypravuje.
Jaká počasí budou jednoho každého z dvanácti měsícův.
Potřebný skutek chceš-li zvěděti,
jaké každý měsíc počasí své bude míti,
šetř, jak měsíc kdy nastane,
které znamení a planeta panuje.
Tak teplý, studený, mokrý, suchý bývá,
přirození, náklonost jích v sobě mívá.
Též podlé toho čtvrtem rozuměj,
znamení teď přejistě toho měj.
Když měsíc nový někdy nastane,
takto přitom chovej se pořádně.
Bude-li bílý, jasný čas bude,
bude-li červený, větrnost příjde.
Bude-li bledý, pilně pozorůj,
mnoho dešťův bude, na tom stůj.
Ještě chci jednu věc oznámiti,
nastání měsíce máš šetřiti.
Přijde-li dešť první ten pondělí,
celý měsíc pršeti bude tu chvíli.
Správa o čtyrech živlích a nastání měsíců.
Čtyři jsou v světě živlové
a těch rozliční činové.
Vedlé jejich přirození,
vše z božského nařízení.
Vítr, oheň, země, voda,
z nichž jde užitek i škoda.
A ti také svůj čas mají,
v kterémž svá díla konají.
Oheň z rána do poledne
panuje, jest mnohým zjevně.
Od poledne do západu,
vítr spravuje svou radu.
Od západu do půl noci,
voda užívá své moci.
Od půl noci do východu,
panuje země v tu dobu.
Dále o nich povím skrovně,
když by měsíc v panství ohně
